Komentář
Tento týden uspořádala moje organizace Center for Urban Renewal and Education akci ve 12. kongresovém obvodu v Michiganu, který je obvodem kongresmanky Rashidy Tlaibové.
Akce se zúčastnilo čtyřicet křesťanských farářů – bělochů, černochů i hispánců – kteří vystoupili na podporu Izraele.
Přivedli jsme tyto křesťanské mluvčí na dvorek jednoho z nejagresivnějších hlasů v americkém Kongresu, vystupujícím proti Izraeli, a podporujícím terorismus a agresi proti židovskému státu.
Avšak zásadním prvkem našeho poselství je, že politický prostor, který je v této debatě vytyčen, má důsledky daleko přesahující poskytování morální a materiální podpory Izraeli.
Hovoříme zde o hodnotách, které jsou pro budoucnost naší země stejně zásadní a klíčové, jako pro Izrael.
Co se týče Tlaibové, podle údajů Census Reporter tvoří v jejím obvodě 43 procent černošské obyvatelstvo, míra chudoby je 21 procent (1,5 násobek celostátního průměru) a 61 procent dospělých je svobodných – což je o čtvrtinu více, než je celostátní průměr.
Tlaibová hlasuje silně levicově. Získala stoprocentní hodnocení od organizací NARAL a Planned Parenthood, které odráží její podporu potratů. Obdržela 100 procent i od učitelských odborů, což svědčí o podpoře upadajících státních škol a odporu k rodičovské volbě ve vzdělávání. A od organizací podporujících nižší daně a výdaje, jako jsou Americans for Prosperity, Campaign for Working Families a National Federation of Independent Business, získala 0 %.
Spolu se svými kolegyněmi z „týmu“ v kongresu, Alexandrou Ocasio-Cortezovou z New Yorku, Ilhan Omarovou z Minnesoty a Ayannu Pressleyovou z Massachusetts, Tlaibová důsledně podporuje levicovou agendu rozšiřující sociální stát, stavící klimatické větrné mlýny a podporující hodnoty jako potraty, které přispívají k rozpadu tradiční rodiny.
Jinými slovy, Tlaibová agresivně podporuje právě ta nastavení, které udržují její obvod chudý.
Jsou to také hodnoty, které přivádějí naši zemi k bankrotu, protože vládní výdaje dnes vyčerpávají 25 % našeho HDP a my se topíme v dluzích.
V roce 2020, kdy zemí zmítaly nepokoje po smrti George Floyda, moje organizace uspořádala kampaň, při níž se ve chudých čtvrtích vylepovaly billboardy propagující „sekvence úspěchu“.
„Sekvence úspěchu“, založená na politickém výzkumu ve Washingtonu, poukazuje na osobní chování, které vede k nejlepším šancím vyhnout se chudobě a posunout se z nízkopříjmové domácnosti do střední třídy. To znamená dokončit střední školu, oženit se a získat jakoukoli práci.
Po vyvěšení billboardů se vzkazem, že se následováním tohoto vyhneme chudobě, se organizace Black Lives Matter obrátila na billboardovou společnost a požadovala jejich odstranění.
Co na našem poselství tak urazilo Black Lives Matter?
Společně s levicí odmítají hodnoty, které spočívají na osobní odpovědnosti. Přijímají pouze kulturu oběti a obviňování.
Dle tohoto světonázoru je jediným vysvětlením úspěchu vykořisťování.
Takto vysvětlují úspěch Izraelců, kteří z „ničeho“ vybudovali moderní zemi s HDP na obyvatele vyšším než většina evropských zemí. A tímto způsobem vysvětlují i ty, kteří dosáhli úspěchu a bohatství v naší zemi.
Letos poprvé v každoročním průzkumu agentury Gallup, dotazující se na sympatie k Izraelcům ve srovnání k Palestincům, vyjádřili příznivci demokratů o 11 procentních bodů více sympatií k Palestincům než k Izraelcům. Mladí lidé, narození mezi lety 1980 a 2000, sympatizovali s Palestinci o 2 procentní body více než s Izraelci.
Kultura obviňování a oběti se zmocnila naší mládeže a levice.
Takové hodnoty jsou zcela neslučitelné s hodnotami svobodné země, která existuje pouze tehdy, když jednotlivci přebírají osobní zodpovědnost.
Mělo by být jasné, že odpůrci Izraele jsou zároveň odpůrci budoucnosti Ameriky jako svobodné země.
Naše společné hodnoty s Izraelem přesahují rámec demokracie. Týkají se nejzákladnějšího prvku svobodné společnosti. Osobní zodpovědnosti. To je hodnota, kterou levice hluboce nenávidí.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.
Článek vyšel původně na stránkách americké redakce Epoch Times.
