Darka Vostřela všichni dozajista pamatují, jak v černobílém úboru zpívá „Kujme pikle“ v pohádkové komedii Šíleně smutná princezna. Spolu s Josefem Kemrem zde vytvořili nezapomenutelnou dvojici spiklenců, kteří manipulovali s vládci zemí.
Protože se scenárista, dramaturg a herec Darek Vostřel postupem času v minulém režimu dostal „na index“, byla z filmu tato píseň proradných rádců vystřižena a v této verzi byl film prodán i do NDR a vysílán v televizi. Pikantní však bylo, že po českých venkovských kinech a po pionýrských táborech putovala plná verze, tedy i s postavami spiklenců.
Tento herec dostal křestní jméno Božidar, protože jeho matka byla původem Jugoslávka. Jeho otec byl Čech a pracoval v tabákovém průmyslu i v divadle. Ve svých uměleckých začátcích Darek používal pseudonym Kristián Bambas.
V 50. letech, po skončení studia na DAMU, nastoupil v jihlavském Horáckém divadle. Ještě však musel odsloužit povinnou vojenskou službu v armádě. Tam působil v AUS – Armádním uměleckém souboru. Zde se setkal s Jiřím Šaškem a začaly vznikat základy pro následující divadelní styl: tzv. forbíny – satirické dialogy. Spolu s Šaškem vytvořili populární dvojici – „VOŠA“.
Poté, co uzrála myšlenka mít v Praze stálou scénu, zasáhla štěstěna – podařilo se najít divadelní sál, který se podle tradice nazýval Rokoko. V předválečném čase hostil celou řadu našich významných herců, po válce chátral. Tento sál si museli protagonisté sami opravit a znovu zbudovat scénu. Od roku 1958 začali hrát. Zpočátku nebylo snadné prorazit a vejít ve známost – reklama tehdy neexistovala. Vostřel však měl talent psát hry a zaujmout diváky – postupně do Rokoka přicházeli začínající zpěváci, jako byla Eva Pilarová, Hana Hegerová nebo Valdemar Matuška. K nim pak přibyli Neckář, Marta Kubišová nebo Helena Vondráčková. Přicházeli ze Semaforu, v 60. letech začínali zpívat nebo pokračovali. Divadlo Rokoko tehdy směle konkurovalo Semaforu.
Divadlo Rokoko s Vostřelovým vedením vyprodukovalo řadu hvězd ze zpěváků do té doby málo známých, jako byla tehdy trojice Kubišová – Vondráčková – Neckář, kteří zazářili právě díky repertoáru divadla Rokoko a lidem kolem něj. Soubor se postupně dostával do pořadů v rozhlase a do televizních pořadů.
„Po určitém čase bylo naprosto jasné, že kromě Gotta se v Rokoku prezentovala celá tehdejší špička populární hudby,“ uvedli autoři knihy Vzpomínky na divadlo Rokoko, jeho hvězdy a historky. Zlatá éra Rokoka trvala do srpna 1968, do příchodu vojsk Varšavské smlouvy.
Než skončilo tzv. pražské jaro, objevil se D. Vostřel v televizním seriálu Píseň pro Rudolfa III. od Jaroslava Dietla. V něm ztvárnil postavu vedoucího masny, který žil obyčejným životem, ovšem jeho dcera Šárka (Iva Janžurová), neustále romanticky zasněná, jej vtahovala do svých příběhů. V oblíbeném seriálu muzikálového ražení vystupovala celá plejáda herců a zpěváků, v záběrech vystoupil také francouzský zpěvák Hugues Aufray se svou skupinou. Vostřel se ještě stihl promítnout v dalším hudebním filmu, Kdyby tisíc klarinetů.
Darek Vostřel (1929–1992) byl čtyřikrát ženatý, měl dvě dcery. Jeho kolegové potvrdili, že „byl vždy nabitý energií, měl výborné nápady, ale byl i velice náladový“. Avšak – „Dovedl snášet invektivy na svoji osobu s přehledem a humorem“.
Podle zdroje: Vzpomínky na divadlo Rokoko, jeho hvězdy a historky
