Čína na nedávném mezinárodním fóru v Pekingu přislíbila osmibodový program zaměřený na infrastrukturu jako součást svého dalšího pětiletého cíle v rámci iniciativy Pás a stezka (Belt and Road Initiative, BRI).
V zahajovacím projevu třetího fóra BRI dne 18. října čínský vůdce Xi Jinping (Si Ťin-pching) slíbil 47,8 miliard dolarů financování z čínských rozvojových bank, „malé, přesto chytré“ projekty, které zahrnují 100 společných laboratoří a 100 000 školicích příležitostí pro partnerské země do roku 2030.
Aniž by výslovně jmenoval Spojené státy, Xi ve svém projevu uvedl, že Čína „odmítá geopolitické soupeření, blokovou politiku, jednostranné sankce, ekonomický nátlak a oddělování a narušení dodavatelského řetězce“, míříc na USA.
Odborníci mají podezření, že se BRI rozpadá, a to s ohledem na padající domácí ekonomiku země a sérii selhání úvěrů v čínském realitním sektoru, neboť až 40 % bankovních úvěrů v Číně je spojeno s nemovitostmi.
Přesto Xiho pokračující velkolepé sliby o velkorysých výdajích vysílají čínskému lidu znepokojivý signál, varují odborníci.
Desetiletí dluhové pasti
Letos si připomínáme desáté výročí zahájení iniciativy BRI v roce 2013, která si klade za cíl zlepšit propojení a spolupráci v transkontinentálním měřítku.
Po deseti letech mezinárodní spolupráce se BRI potýká se značnými kontroverzemi, které se týkají především zapojení Pekingu do vývozu korupce, diplomacie dluhových pastí a vykořisťování pracovní síly.
Cheng Chimu’o, vedoucí katedry globální politiky a ekonomie na univerzitě Tamkang na Tchaj-wanu, poznamenal, že summit BRI je spíše image a propaganda pro domácí publikum, protože mnoho projektů BRI skončilo bez dokončení a vedlo k velkým dluhům pro cílové země. „Pro mnoho rozvojových zemí se BRI stala noční můrou,“ řekl Cheng.
Jako příklad si vzal rozbitý kabinet bývalého malajsijského premiéra Najiba Razaka. V květnu 2018 byl Najib sesazen z funkce a byl obviněn z mnohamiliardového skandálu s úplatky spojeného s rozvojovým fondem země známým jako 1MDB (1Malaysia Development Berhad). Mělo se za to, že Čína využila zkorumpovaného malajsijského režimu k prosazení své iniciativy BRI.
Již dříve zveřejnil deník Wall Street Journal důkazy, jako jsou zápisy z řady schůzek, na nichž malajsijští úředníci navrhovali svým čínským protějškům, aby Čína financovala infrastrukturní projekty v Malajsii za přemrštěné náklady. Naznačovaly, že by se tato dodatečná hotovost mohla použít na vyrovnání dluhů 1MDB.
Vývoz korupce
Xi ve svém projevu uvedl, že Čína bude se svými partnerskými zeměmi BRI spolupracovat na intenzivnějším budování mnohostranných platforem pro spolupráci v různých oblastech, jako je energetika, daně, finance, zelený rozvoj, snižování počtu katastrof, think-tanky, média, kultura a boj proti korupci.
Feng Chongyi, docent čínských studií na Technologické univerzitě v Sydney, upozornil, že pokud jde o Komunistickou stranu Číny (KS Číny), je třeba toto tvrzení interpretovat opačně. To znamená, že když se hovoří o protikorupčním vzdělávání, ve skutečnosti jde o „šíření korupce“, řekl Feng.
Je přesvědčen, že desetiletí BRI přímo vedlo k poklesu čínské ekonomiky a dluhové krizi. „Státní a centrální podniky zapojené do projektů BRI musí uplácet místní úředníky a tyto projekty jsou prováděny prostřednictvím korupčních praktik. Náklady na jednotlivé projekty jsou nadsazené, aby z nich měli prospěch zkorumpovaní úředníci,“ řekl.
Například v Keni v roce 2017 náhle skončila silnice postavená Číňany z pobřeží až do Ugandy, v odlehlé vesnici asi 120 km západně od keňského hlavního města Nairobi, a to poté, co se Peking z projektu stáhl.
Podle údajů keňského ministerstva financí je Čína největším zahraničním věřitelem Keni a v prosinci 2018 se na jejím zahraničním dluhu podílela přibližně 22 procenty, uvedl deník Taipei Times.
Pilíř podpory teroristů
Su Tzu-yun, ředitel Institutu pro národní obrannou bezpečnost na Tchaj-wanu, řekl čínskému vydání deníku Epoch Times, že ačkoli se BRI tváří jako ekonomická fasáda, ve skutečnosti však v sobě skrývá geopolitické strategie, které realizuje Západ.
Mnohé země EU projevily pasivní rezistenci poté, co je Čína více než deset let klamala v rámci BRI, a Maďarsko je jedinou evropskou zemí, která se tohoto fóra zúčastnila. „BRI se vyvinula v ‚cestu dluhů‘ spolu s ekonomickým bojem, kterému Čína čelí sama proti sobě. Tato iniciativa se zjevně a rychle dostává do slepé uličky,“ řekl Su.
Dne 17. října se Xi setkal s vedoucími představiteli Indonésie, Srbska, Chile, Kazachstánu, Maďarska, Papuy-Nové Guineje, Etiopie a dalších zemí. Středobodem pozornosti mezi jednotlivými hodnostáři byl ruský prezident Vladimir Putin.
Podle Chenga je ironií, že jedním z účastníků byl vysoký představitel Talibanu.
Podle zprávy agentury Reuters přijel na fórum BRI do Pekingu úřadující ministr obchodu Talibanu Haji Nooruddin Azizi.
Začátkem září přivítala KS Číny na Asijských hrách v Hangzhou syrského diktátora Bashara al-Assada, který násilně nechal zmizet desítky tisíc Syřanů a celou zemi uvedl do stavu humanitární krize.
KS Číny zajistila speciální letadla, která al-Asada doprovázela do Pekingu a z Pekingu. „Je opravdu trapné, že KS Číny se stala podporovatelem teroristů,“ řekl Cheng.
Tento článek původně vyšel v rámci americké edice Epoch Times
