Italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že její země může udržovat dobré vztahy s Čínou, aniž by byla součástí dohody Nová hedvábná stezka, kterou jiné země včetně Spojených států kritizují jako dluhovou past pro méně rozvinuté země.
Meloniová řekla 30. července v rozhovoru s televizní stanicí Fox News, že její vláda se ještě nerozhodla, zda z čínské hospodářské iniciativy vystoupí. Členství Itálie v Nové hedvábné stezce (One Belt, One Road neboli OBOR) má vypršet v březnu 2024 a bude automaticky obnoveno, pokud žádná ze stran od dohody neodstoupí.
Itálie byla jediným členem skupiny sedmi zemí G7, který se k projektu čínského vůdce Si Ťin-pchinga připojil, a to navzdory doporučení Spojených států a dalších členů G7. Bývalý premiér Giuseppe Conte podepsal memorandum o stezce během Siovy státní návštěvy v březnu 2019.
„Paradoxem stezky je, že jsme jediným národem v G7 a Evropské unii, ale nejsme národem, aniž bychom byli zemí s nejlepšími obchodními vztahy s Čínou. To znamená, že můžete mít dobré vztahy s Čínou i bez stezky,“ uvedla v rozhovoru italská premiérka.
„Ale je to něco, co se podle mého názoru musí projednat s čínskou vládou a v rámci italského parlamentu,“ dodala Meloniová s tím, že rozhodnutí bude učiněno do konce roku.
V rozhovoru byla zmíněna otázka nadcházejícího předsednictví Itálie v G7 a Meloniová uvedla, že se evropská země zaměří na úsilí o posílení globálních dodavatelských řetězců a poučení z minulých chyb v globalizaci.
„Mysleli jsme si, že volný obchod bez pravidel může vyřešit naše problémy, může přerozdělit bohatství a může demokratizovat systémy, které byly méně demokratické než ten náš. Nestalo se,“ poznamenala politička.
„A druhá věc, která se stala, byla, že systémy, které nebyly demokratické, se zapojily po institucionální stránce a získaly ve světě prostor. Nyní jsou silnější a my jsme slabší, protože nekontrolujeme své dodavatelské řetězce. Takže to, co musíme udělat, je přehodnotit to,“ dodala.
„Hrozné“ rozhodnutí
Meloniová se 27. července setkala s prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě, kde oba představitelé potvrdili „neotřesitelné spojenectví, strategické partnerství a hluboké přátelství“ mezi Spojenými státy a Itálií, uvedl Bílý dům.
Předsedkyně vlády uvedla, že oba lídři jednali i o účasti Itálie na čínské iniciativě Nové hedvábné stezky, nicméně že přístup Washingtonu nespočíval v tom, že by Itálii diktoval její politiku vůči Číně.
Italský ministr obrany Guido Crosetto kritizoval rozhodnutí předchozí vlády připojit se ke stezce jako „improvizované a hrozné“, které podle něj zvýšilo čínský vývoz do Itálie, ale nepřineslo podobné výsledky pro italský vývoz do Číny.
„Do Číny jsme vyvezli spoustu pomerančů. Oni za tři roky vývoz do Itálie ztrojnásobili. Nejsměšnější tehdy bylo, že Paříž, aniž by podepsala nějaké smlouvy, tehdy prodala Pekingu letadla za desítky miliard,“ řekl Crosetto podle anglického překladu listu Corriere della Sera.
Podle ministra je v současné době otázka, jak může Itálie ze stezky vystoupit, aniž by poškodila vztahy s Pekingem, „protože je pravda, že Čína je konkurentem, ale je také partnerem“.
Čína patří mezi největší trhy pro většinu zemí skupiny G7, zejména pro ekonomiky závislé na vývozu, jako je Japonsko a Německo.
Od svého zahájení v roce 2013 Nová hedvábná stezka, známá také pod názvem Jeden pás, jedna cesta, vložila miliardy dolarů do infrastrukturních projektů v Africe, Latinské Americe, východní Evropě a Asii. V posledních letech byl však Peking obviňován, že infrastrukturní projekt používá jako „diplomacii dluhové pasti“, aby pod svá křídla nalákal druhé země.
Washington opakovaně kritizoval čínský režim za to, že rozšiřuje svůj geopolitický vliv prostřednictvím dravých úvěrových praktik. Projekty stezky zvýšily riziko hospodářských potíží v mnoha zemích, které si od Číny půjčují, včetně Srí Lanky, Černé Hory, Pákistánu a Tádžikistánu, kvůli neudržitelné výši půjček a neprůhledným smlouvám.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
