Čeští žáci se v matematické gramotnosti v porovnání s rokem 2018 zhoršili, v mezinárodním srovnání jsou nad průměrem, ukázaly výsledky testování PISA. Matematická gramotnost byla v loňském roce hlavní doménou testování. Loňský výsledek českých žáků je nejhorší od roku 2003, kdy byla matematická gramotnost také hlavní doménou. Za sledované období se zhoršily výsledky většiny zúčastněných zemí. Výsledky průzkumu představil dnes ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Vliv na výsledky žáků měla podle něj i pandemie covidu-19 a následná uzávěra škol. Zatloukal upozornil i na velké rozdíly mezi žáky na základě jejich socioekonomického zázemí.
V matematice byli stejně jako v minulosti nejúspěšnější žáci z východoasijských zemí a regionů. V přírodovědné gramotnosti dosáhli čeští žáci v mezinárodním srovnání také nadprůměrného výsledku, stejně tak v případě čtenářské gramotnosti. Do testování se vloni zapojilo 81 zemí a ekonomických regionů, v Česku se průzkumu účastnilo 430 škol.
Zatloukal připomněl, že pro interpretaci dat je důležité, že v jednotlivých cyklech se průměrné výsledky proměňují. Například v čtenářské gramotnosti v letech 2015, 2018 a 2022 měli čeští žáci velmi podobné výsledky, přitom v prvním roce byli žáci pod průměrem, v roce 2018 se nacházeli v průměru a v loňském testování byli nad mezinárodním průměrem. Srovnání PISA se koná každé tři roky, kvůli pandemii covid-19 se testování v roce 2021 posunulo o rok.
Průměrný výsledek většiny zúčastněných zemí se od roku 2003 do roku 2022 zhoršil. Z evropských zemí jen šest dosáhlo v těchto letech srovnatelného výsledku, jedná se například o Irsko, Itálii nebo Polsko. V porovnání s rokem 2003, kdy byla matematická gramotnost hlavní doménou, dosáhlo podle Zatloukala Česko nejslabšího výsledku. V roce 2003 získali žáci v průměru 516 bodů, loni to bylo 487 bodů.
Pokles ve výsledcích českých žáků od roku 2003 kopíruje úbytek žáků dosahujících alespoň základní dovedností úrovně. V roce 2003 to bylo 83 procent žáků, o devět let později 79 procent a v roce 2022 poklesl poměr na 74 procent žáků. Změny jsou podle Zatloukala způsobené úbytkem žáků, kteří dosahují nejvyšších úrovní. Jejich podíl klesl z 39 procent v roce 2003 na 28 procent v roce 2022.
Výsledky testování byly podle Zatloukala ovlivněny pandemií covidu-19 a následnou uzávěrou škol. V porovnání s rokem 2018, kdy se konal poslední cyklus testování před pandemií, se ve výsledcích zhoršily všechny testované země s výjimkou Japonska, Korejské republiky a Turecka. Ty dosáhly buď lepších, nebo srovnatelných výsledků.
Výsledky podle něj také ukazují velké rozdíly mezi žáky z různých socioekonomických prostředí. V Česku se podle něj daří dosahovat výborných výsledků u žáků, kteří pocházejí z podporujícího prostředí. U žáků, které mají srovnatelné charakteristiky, ale pocházejí z méně podporujících rodin se těchto výsledků dlouhodobě nedaří dosahovat.
„Dopad rodinného zázemí, kvality rodinného zázemí na vzdělávání žáků je skutečně silný a je to vlastně to nejslabší místo našeho vzdělávacího systému,“ řekl Zatloukal. Mezi výsledky žáků z nejvíce znevýhodněných rodin a nejvíce zvýhodněných žáků byl vloni rozdíl 116 bodů. „Jen pro představu, co to znamená 116 bodů. Jsou to tři školní roky. To je rozdíl ve vzdělávacích výsledcích žáků, v jejich úrovni dovedností,“ vysvětlil.
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je srovnání důležitým podnětem pro politickou debatu o tom, jakými nástroji lze systémově změnit základní nedostatek českého vzdělávacího systému. Je podle něj potřeba vést otevřenou debatu jak o proměně obsahu a forem vzdělávání, tak o proměně modelu financování regionálního školství.
Česko se dlouhodobě řadí k zemím, kde úspěch žáků závisí v nadprůměrné míře na jejich rodinném zázemí. Rozdíly v socioekonomickém zázemí žáků ovlivňují jejich výsledky z 22 procent, ukazují výsledky PISA 2022. Celá pětina výsledku žáka a rozdílu oproti ostatním žáků je tedy daná jeho rodinným zázemím. V mezinárodním srovnání jde o čtvrtou nejvyšší hodnotu.
Vývoj výsledků českých žáků od roku 2003 kopíruje především výkon žáků v základních školách, kteří tvoří přibližně polovinu testovaných žáků. K celkově nadprůměrnému výsledku přispívají svými výrazně nadprůměrnými výsledky žáci víceletých a čtyřletých gymnázií. Ti tvoří zhruba 20 procent testované populace.
