Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnilo minulý týden nový průzkum, dle kterého je důvěra českých občanů v naši vládu na desetiletém minimu.
Průzkum prováděný na 913 respondentech od konce září do začátku prosince ukázal, že vládě důvěřuje pouze 17 % občanů ČR (z toho pouze 2 % „rozhodně“ a 15 % „spíše“). To je o osm procent méně ve srovnání s předešlým průzkumem.
Velmi podobně je na tom Poslanecká sněmovna, ve kterou má důvěru pouze 18 % dotázaných. Horní komora Parlamentu ČR je na tom lépe – důvěřuje jí 29 % občanů, ale ve srovnání s předešlým průzkumem také poklesla (o 4 %).
Nejlépe jsou na tom tradičně starostové a zastupitelstva obcí, kterým důvěřuje 67, resp. 62 % lidí. Ve srovnání s ostatními ústavními institucemi si vede poměrně dobře i prezident Pavel, byť 58% důvěra od jeho zvolení do funkce nyní poprvé klesla, a to na 52 %.
Důvěra ve vládu i Poslaneckou sněmovnu má však (ze svého maxima z října 2019) klesající tendenci již několik let – tj. od Babišovy vlády.
Vhledy osobností a odborníků
„Kolektivní orgány – Poslanecká sněmovna, Senát, vláda – mají vždy nižší oblíbenost či důvěru než osoby a osobnosti (např. prezident). Je to dané jednak tím, že mluví různým hlasem, jejich členové mají různé názory; a jednak tím, že je obtížné pro občany či voliče si je personalizovat, zařadit,“ popsal obecný princip Roman Joch, politický komentátor a ředitel Občanského institutu pro Epoch Times.
„Neoblíbenost této vládní koalice je však nadstandardně vysoká. Má necelou polovinu volebního období, aby změnila svůj přístup či komunikaci. Jinak směřuje k volební porážce,“ odhaduje Joch.
Klesající trend a současný stav okomentoval pro Epoch Times i vedoucí katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně Otto Eibl, včetně krátkodobé predikce: „To, že se politici a instituce netěší v ČR oblibě a důvěře, je po dlouhé roky bohužel fakt. Stávající (další) propad bude způsobený primárně nepopulární politikou, kterou vláda Petra Fialy provádí. Každá snaha o reformu je obtížná, žijeme navíc v době, kdy jedna krize (covid) střídá druhou (ekonomická krize, válka na Ukrajině). To od vlády vyžaduje, aby reagovala, ne vždy ke spokojenosti většiny – část lidí nevěří, že vláda je tu pro ně, další skupina pak nelibě nese, že se musí šetřit (ono skutečně nevypadá dobře, když se stávkuje ve školství a zdravotnictví – jde o potřebné a ve společnosti ceněné obory). Premiér používá sousloví ,blbá nálada‘ – ta tu skutečně je (však o tom mluvil i Václav Havel) a ta pak ovlivňuje důvěru v politiky a instituce. V krátkodobém horizontu se nedá čekat výrazné zlepšení, problémů je příliš a jejich řešení nejsou jednoduchá.“
Situaci nedůvěry ve vládu komentoval v rozhovoru na Seznam Zprávách prezident Petr Pavel, dle kterého by mohl být problém i v tom, že lidé nedohlédnou až na počátky problémů.
„Kombinace těchto vlivů vede k tomu, že vláda musí přijímat opatření, která jsou v principu nepopulární. A samozřejmě většina lidí si současné problémy spojuje se současnou vládou. Málokdo se na to dokáže dívat tak, že by si vystopoval, kde jsou kořeny problému, který na nás dnes dopadá: ‚Prostě máme problémy dnes, dneska je u moci Fialova vláda, za všechno může logicky Fialova vláda‘,“ řekl Pavel.
Desetileté minimum a Nečasův rekord
Takto nelichotivý výsledek důvěry občanů zaznamenala česká vláda naposledy v květnu 2013 za premiéra Petra Nečase. Vůbec nejhůře pak Nečasova vláda dopadla v průzkumech z ledna 2013 a října 2012, kdy jí věřilo pouze 12 % dotázaných, což je také historické minimum průzkumů CVVM.
Důvěra v Poslaneckou sněmovnu zaznamenala za Nečase několikrát i nejnižší hodnotu, tristních 10 %.
