ČTK

26. 12. 2023

Turecký parlamentní výbor pro zahraniční záležitosti dnes schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance, čímž přiblížil dosud neutrální zemi členství ve vojenském bloku, o něž usiluje od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Kdy dojde na rozhodující hlasování na plénu, zatím není známo, ale podle agentury Reuters by to mohlo být za několik týdnů a je pravděpodobné, že projde. Turecko s podporou vstupu severské země do NATO dlouhé měsíce váhalo a diktovalo si řadu podmínek.

Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO loni v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Zatímco členství Finska Ankara schválila, proti švédské žádosti vznesla námitky.

Švédsko podle Turecka chrání skupiny, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o některé kurdské organizace či skupiny blízké klerikovi Fethullahovi Gülenovi, kterého turecká vláda podezírá ze zosnování neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Podle Ankary švédské úřady měly k těmto skupinám příliš mírný postoj. Ve snaze Turecku vyhovět Švédsko mimo jiné zpřísnilo své protiteroristické zákony.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan musí nyní přesvědčit své spojence, aby pro rozšíření aliance hlasovali, jelikož jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) nemá v parlamentu většinu. Prezident by pak zákon podepsal, čímž by se uzavřel proces, který 19 měsíců frustroval některé spojence Ankary a prověřil její vazby se Západem.

Předseda zahraničního výboru tureckého parlamentu Fuat Oktay dnes podle Reuters mírnil očekávání, že by plénum mohlo švédské členství schválit podobně rychle, jako výbor. „Nemělo by to být vykládáno tak, že projde plenárním zasedáním stejně rychle,“ řekl Oktay. Podle Reuters má turecký parlament začátkem roku dvoutýdenní volno, teprve poté se může začít podnětem formálně zabývat.

Členství Švédska v NATO zatím neschválilo ani Maďarsko. Za hlavní překážku v přijetí skandinávské země do vojenské aliance a posílení alianční obrany v oblasti Baltského moře bylo ale považováno právě Turecko.

Rozhodnutí tureckého parlamentního výboru okamžitě přivítal švédský ministr zahraničí Tobias Billström. „Jsme rádi, že se staneme členy NATO,“ řekl švédské veřejnoprávní televizi. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tento vývoj rovněž uvítal a prohlásil, že počítá s tím, že Turecko a Maďarsko „nyní co nejdříve dokončí ratifikaci“. „Členství Švédska posílí NATO,“ dodal.

Přečtěte si také

V Berlíně přibývá případů násilí s použitím střelných zbraní, pocházejí i z ČR

Policejní odborový svaz už letos na jaře konstatoval, že v Berlíně sotva mine noc, kdy by nikdo nesáhl po zbrani.

Odborný časopis stáhl studii o nadměrné úmrtnosti během pandemie covidu-19

Vědecký odborný časopis BMJ Public Health stáhl studii zabývající se vývojem nadměrné úmrtnosti během pandemie covidu-19. Časopis to uvedl v úterý 11. srpna na místě, kde byl původní článek zveřejněn.

Šéf FBI slibuje „zlikvidovat“ podvodná centra v Asii zaměřená na okrádání Američanů

Podvodná centra v jihovýchodní Asii využívají oběti obchodování s lidmi k okrádání Američanů. FBI za 14 měsíců zlikvidovala devět center a upozornila přes 9 900 obětí, z nichž většina netušila, že se stala terčem.

Pět let Tálibánu v Afghánistánu: Moc v zemi upevnil, mezinárodní izolaci ale prolomil jen částečně

Tálibánu se za pět let od návratu k moci podařilo vládu nad Afghánistánem stabilizovat a ovládnout prakticky celé území země.

Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz sociálních sítí dětem mladším 15 let

Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu.

Může vůně čokolády zlepšit výkon při cvičení?

Vůně čokolády dokáže podle nejnovější studie zlepšit výkon při cvičení a snížit pocit námahy, patrně díky svému vlivu na mozek.

Myšlenky a osud: Jane Russellová versus Marilyn Monroe

Dva odlišné osudy hollywoodských hvězd Marilyn Monroe a Jane Russellové ukazují, jak hluboké přesvědčení může formovat náš osud.

Dvě družice si mají u Měsíce vyzkoušet autonomní setkání

NASA chystá na rok 2027 misi CAPSTONE 02. Dvě družice mají u Měsíce nacvičit přiblížení, let ve formaci a navigaci s menší pomocí Země.

6 000 let staré sedimenty ukazují: Léta v Evropě se prodlužují

Sedimenty staré tisíce let ukazují, že evropská léta se prodlužovala už v minulosti. Do roku 2100 může přibýt až 42 letních dnů.