Jak české rodiny žijí, jak se v posledních letech změnily a co si lidé o rodině myslí a co plánují? Na to se v minulých třech letech zaměřil výzkumný projekt nazvaný „Současná česká rodina“.
Výzkum proběhl v rámci mezinárodního výzkumného projektu Generations and Gender Programme a zaměřil se na sběr dat o současné české rodině, o rodičích a dětech, o partnerských a mezigeneračních vztazích.
Postoje k rodině a vztahům: návrat k manželství?
Část dotazníku se zaměřovala na postoje a názory v nejrůznějších oblastech – manželství a rodina, mezigenerační vztahy a péče, nebo genderové role a rovnost.
Výsledky výzkumu poukazují na trend, že lidé ve věku 18–69 let hodnotí manželství jako důležitější než ve stejném šetření o patnáct let dříve. V letech 2020–2022 nesouhlasilo 75 % respondentů s výrokem, že manželství je zastaralá instituce (v roce 2005 s tímto výrokem nesouhlasilo 68 % lidí).
Na druhou stranu tak klesl podíl lidí, kteří souhlasili, že manželství je zastaralé – ze 14 % na 6 %. Podobný trend se objevil i v dalších evropských zemích, v nichž se tento výzkum konal.
Nejméně jedné vlny sběru dat se totiž doposud zúčastnilo 19 převážně evropských zemí, z nichž 14 zemí (Česká republika je jednou z nich) se podílelo i na panelovém výzkumu a opakovaně dotazovalo stejné respondenty.
Vysoká spokojenost s partnerstvím
Lidé žijící v partnerském vztahu (ať už manželském nebo nesezdaném) hodnotili svůj vztah spíše kladně.
Na škále od 0 do 10, kde 0 znamená „zcela nespokojen/a“ a 10 znamená „zcela spokojen/a“, respondenti svůj partnerský vztah hodnotili průměrně hodnotou 8,6 bodu.
Lidé žijící v manželství byli dle dotazníku jen o něco málo spokojenější (8,7) než ti žijící v nesezdaném soužití (8,4). Rozdíly mezi těmito dvěma typy vztahů se tak objevily v přemýšlení o rozchodu – zatímco mezi ženatými a vdanými v posledním roce přemýšlelo o rozchodu 12 % osob, mezi nesezdanými to bylo 30 %.
Ideální počet dětí
Účastníci výzkumu se vyjadřovali také k tomu, jakou velikost rodiny považují za ideální. Okolo 70 % žen ve věku 18–49 let považovalo za obecný ideál dvě děti, druhým nejčastějším ideálem jsou pak tři děti. Za osobní ideál považuje dvě děti okolo 55 % žen.
Celkem 14 % žen má svůj osobní ideál nižší než ten, který považují za obecně ideální – nejčastěji to jsou dle výsledku výzkumu bezdětné mladé ženy ve věku 18–29 let. Naopak 13 % žen má svůj osobní ideální počet dětí vyšší než ten, který považují za obecně ideální.
Cílem podobně získaných dat je důležitý zdroj informací pro společenské vědy a sociální politiku v Evropě i dalších geografických oblastech.
Od prosince 2020 do února 2021 probíhal sběr dat tzv. pilotní covidové studie, jejíž vzorek obsahoval přes 1 300 respondentů. Stejní respondenti byli osloveni v dubnu 2021 k účasti ve druhé vlně této studie.
Česká sekce studie zprvu sídlila na katedře demografie a geodemografie Karlovy univerzity a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí v Praze. V roce 2016 však přesídlila na Masarykovu univerzitu v Brně se zachováním části kompetencí na původních pracovištích.
Minulý měsíc proběhl i jiný průzkum (agentury NMS Market Research Czech), který zjistil, že většina české společnosti souhlasí s tím, aby bylo manželství uzákoněno v ústavě jako svazek muže a ženy.
