Hudba zvonů: Zvony, zvonečky, rolničky

Zvon je velkolepý hudební nástroj. Někteří se jej bojí. Domnívají se, že pobýt blízko velkého zvonu, když vyzvání, může ohrozit sluch.

Když se vyšplháte na věž spolu se zvoníkem, občas to lze vyzkoušet a – ano, nejtěžší bývá ten první úder srdce zvonu o stěnu jeho těla. Ale potom nastane vibrace, která rozezní těleso zvonu a zvon vydává hudbu.

Na údery během poslechu zapomenete, stačí vnímat znění, které dutina zvonu vydává. Na kvalitě zvuku se podepisuje jeho správné odlití.

O tom, jak se zvony odlévají, existuje kniha o zvonařství. Odlévání zvonů je jedním z nejstarších řemesel. Pokud se někdo domnívá, že odlitý zvon lidé vytahovali do věže po točitých schodech, je třeba vysvětlit, že tomu bylo naopak. Než byla věž dostavěná, zvon s pomocí koní dovezli k věži. Teprve pak byl zvedán a zvnějšku vsazen nahoru do ní a zavěšen. Poté mohla být věž dostavěna a zvon sloužil. Každý věžní zvon dostával i své jméno.

Kromě velkých zvonů zavěšených do věží známe i menší zvonky. V tělese filharmonie je začleněn i zvon jako hudební nástroj, a existují také „glissandové gongy, které bývají užívány v pekingské opeře a které hráči překřtili na ,mňoukací gongy´,“ jak uvádí magazin.ceskafilharmonie.cz.

Do hudebního tělesa náleží také rolničky, coby nejmenší zvonečky, jež jsou perkusním nástrojem s líbivým zvukem. Uslyšíte je například ve čtvrté symfonii G-dur Gustava Mahlera.

Rolničky jsou také hlavním „aktérem“ vánoční koledy „Rolničky“, kterou mají děti tak rády.

Zvon se často opěvuje v hudebním podání, jako např. ve známé vánoční melodii Už z hor zní zvon, původně Amazing Grace, která se rozšířila z Velké Británie a má i trochu irský nádech.

Chronicky známá je rovněž ruská lidová píseň Večerní zvon, kterou neopomněl přednést Ivan Rebroff se svým hlasem znějícím ve čtyřech oktávách.

„Rozhoupej zvony nad námi,“ zpívali Eva Pilarová a Jaromír Mayer, „Nechte zvony znít“ prosila Marta Kubišová, „Zvon“ baladicky zpívá Iva Bittová.

Ring-o-ding

Zvonečkem potají zvoní rodiče, když otevírají dveře pokoje s rozsvíceným vánočním stromečkem, než se děti vhrnou ke stromku a ponoří se do dárků. Kouzlo zvonku si budou dětská ouška dlouho pamatovat v souvislosti s Vánocemi.

Rolničky známe povětšinou z úboru královského šaška anebo z maňáska znázorňujícího kašpárka. Kašpárci je nosili na čepici i na střevících.

Rolničky jsou také akustickým doplňkem postroje koní, zejména u ruské trojky, a jako ozdoba chomoutu, nebo se používají v sokolnictví. Někdy je dávají majitelé koček svým zvířecím přátelům do obojku.

Zvuk rolniček (nebo zvonečků) napodobuje také citoslovce Ring-o-ding ve stejnojmenné písničce v podání Marty Kubišové:

Zvonivá jména

Někteří lidé mají koneckonců i jména“, která zvonivě zní: např. architekt Vinzenz Zeizinger, stavitel vil. Zvonivě zní jméno šlechtického rodu, který kdysi vlastnil Karlův zámeček u Jihlavy – Hohenzollern-Sigmaringen.

Příjmení Zvonek nosí u nás v ČR přes 300 lidí, příjmení Zvoneček nosí jen přes 60 lidí. Zvuk zvonku připomíná také jméno Cingroš.

Čtěte také:

https://archiv.epochtimes.cz/200809296168/Pouze-ceske-zvony-maji-srdce.html