Konflikt, který se nyní odehrává v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě, je sice konfliktem vedeným prostřednictvím spojenců, ale Írán oznámil světu – a konkrétně Izraeli – že je ochoten sám vstoupit do boje, když k tomu bude dotlačen. V souvislosti s rolí Teheránu v době sílícího napětí mezi blízkovýchodními, ale i dalšími zeměmi, to napsala agentura Bloomberg.
Teherán za méně než 24 hodin odpálil rakety na Irák, Sýrii a Pákistán na tak rozdílné cíle, jako je izraelská špionážní základna, teroristická organizace Islámský stát (IS) a jedna málo známá separatistická militantní skupina. Pákistán dnes odpověděl vlastními údery na „teroristické úkryty“ v Íránu, při nichž údajně zahynulo devět lidí.
Útoky přišly několik dní poté, co se Teherán zmocnil ropného tankeru, který byl dříve zapleten do sporu o americké sankce. Svaly tak v blízkosti Hormuzského průlivu – klíčového kanálu pro vývoz ropy z Perského zálivu – ukázal ve chvíli, kdy již útoky jemenských povstaleckých Húsíů v Rudém moři narušily globální lodní dopravu.
To je posun proti prvním 100 dnům krize, kterou vyvolal útok Íránem podporovaného teroristického palestinského hnutí Hamás na Izrael. Zdálo se, že Írán je spokojen s tím, že přenechává boj svým spojencům z „osy odporu“, jako je Hizballáh v Libanonu a Húsíové v Jemenu, a zároveň vydává diplomaticky formulovaná varování před eskalací. Tyto údery jsou ostrým protikladem pro každého, kdo si myslel, že dosavadní zjevná nečinnost Íránu signalizuje snahu vyhnout se přímé konfrontaci.
Izraeli neunikne, že nejvzdálenější z řady íránských raketových úderů mohl dosáhnout Tel Avivu a že íránské revoluční gardy použily zbraň s delším doletem, než potřebovaly k zasažení cíle. To však neznamená, že konflikt přeroste v přímé útoky íránských sil na Izrael. Ukazuje to však, že Írán musí vyvažovat, kdy podporovat Hamás v Gaze, aniž by tím přivolal izraelské údery na domácí půdu, a kdy reagovat, pokud se cítí ohrožen.
