Brno: V oblasti brněnské Riviéry se nachází poslední velké nocoviště havranů polních a kavek obecných – na jižní Moravě. Počty těchto společenských krkavcovitých ptáků se tady v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Společné nocování jejich velkých hejn je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, sdělují ornitologové.
Nyní se toto vzácné území nachází přímo v trase velkokapacitní lanovky, kterou město naplánovalo postavit jako spojení propojující výstaviště v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích.
„Havrani polní na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i prakticky celá brněnská populace silně ohrožených kavek obecných., přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. To ukazuje, jak významný je tento lesní porost v blízkosti centra Brna, který díky své zachovalosti poskytuje nocujícím ptákům dostatek klidu.
Máme vážné obavy, že kácení lesa kvůli stavbě lanovky, její následný intenzivní provoz a překážky v podobě drátů, by byl konec pro toto významné nocoviště,“ upozorňuje předseda Jihomoravské pobočky ČSO Jan Sychra.
Kvůli výstavbě projektu za téměř miliardu korun by mimo jiné zaniklo poslední velké zimní nocoviště tisícovek ohrožených havranů polních a kavek obecných, kteří na Brněnsku tradičně zimují už více než 100 let.
„Tvrzení, že plánovaná lanovka má za hodinu přemístit 2 000 osob, navozuje spíše záměr udělat z ní atrakci pro turisty, než prostředek hromadné dopravy. Navíc, spojení do kampusu již existuje. Nedávno sem byla protažena tramvajová trasa linky č. 8. Zároveň funguje několik trolejbusových a autobusových linek z Pisárek, které je jistě možné v případě potřeby posílit, aniž by došlo k rozsáhlé likvidaci lesa a okolních biotopů,“ zdůrazňuje Sychra v tiskové zprávě ornitologů.
Ornitologové z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO) upozorňují, jak devastující vliv na ptáky i přírodu v Brně by měla zamýšlená výstavba, a zásadně nesouhlasí se záměrem postavit lanovku a považují to za bezohledný čin k životnímu prostředí, drahý a zbytečný. Budou apelovat na zamítnutí projektu jako celku a připravují také petici.
Ornitologové uvádějí, že „Na svazích nad Riviérou na pravém břehu Svratky, které jsou záměrem přímo ohroženy, rostou nejrozsáhlejší lesy v blízkosti centra města, včetně starších stromů, a i řeka zde má přírodě blízký charakter“.
„Toto území si proto Brňané oblíbili, především díky jeho klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i vycházky. Už nyní je pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů – kácením pobřežních porostů v rámci protipovodňových opatření na Svratce počínaje a záměrem budování intenzivních sportovišť a dalších výškových budov v jejím těsném okolí konče. Další kácení lesa, které by bylo pro budování lanovky nevyhnutelné, by toto cenné území významně a nevratně poškodilo,“ říká Sychra.
Z ornitologického pohledu patří lokalita mezi nejvýznamnější v rámci celého Brna, vyskytuje se tu víc než 80 ptačích druhů, žijí zde i ledňáčci, morčáci velcí a ostříži.
„Jde přitom i o druhy zvláště chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť v Brně. Kromě likvidace jejich biotopu kácením a zemními úpravami by po výstavbě lanovky docházelo k masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky a do skleněných ploch, kterými návrh nešetří. Právě křížení příčných překážek, jako jsou dráty, s vodními toky je z pohledu kolizí velmi rizikové. Kvůli nárazům ptáků do skel v Česku zbytečně hynou stovky tisíc ptáků ročně. Provoz lanovky spolu s fragmentací biotopů by pak způsobil rušení všech lesních živočichů,“ sděluje Sychra.
Záměr výstavby miliardové lanovky v Brně ornitologové považují za mrhání penězi. Jihomoravská pobočka ČSO se bude podílet na přípravě petice proti plánované lanovce.
Havrani polní jsou velmi společenští ptáci. Do Brna přilétají zimovat z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku. Tam musí v hnízdním období čelit hrozbám jako je intenzifikace zemědělství, ale především přímému pronásledování včetně cíleného shazování hnízd. Kvůli tomu havrani významně ubývají a v posledním evropském Červeném seznamu z roku 2021 se zařadili do seznamu ohrožených druhů. (Petr Pařil)
