D’Artagnan v souboji nikdy nezabil Rocheforta

Některé románové příběhy filmoví tvůrci překroutili do podoby, z níž dnes diváci již nemohou poznat, jak to vlastně v původní románové předloze bylo. A to se právě stalo i se známým románem Alexandra Dumase Tři mušketýři.

Ve filmových adaptacích se vždy potýká D’Artagnan s kardinálovým pobočníkem, jednookým Rochefortem, mimochodem vynikajícím šermířem, a v závěru filmových adaptací vždy Rocheforta poráží smrtelnou ranou mečem a ten na místě umírá. Ale bylo to tak i v románu Alexandra Dumase?

Ve skutečnosti nikoliv.

Jak je vidět na titulní kresbě tohoto článku, kterou krásně vyhotovil Pavel Brom v 60. letech minulého století, D’Artagnan si podává s Rochefortem ruku na znamení přátelství. Jeho kresba popisuje následující závěrečnou scénu, kterou popisujeme níže ve výňatku z Dumasova románu ^[1].

D’Artagnan se s Rochefortem třikrát bil a třikrát ho zranil.

„Počtvrté vás už snad zabiji,“ řekl, podávaje mu ruku, aby mohl hrabě vstát.

„Bylo by snad lépe pro vás i pro mne, kdybychom ustali,“ odpověděl zraněný. „Jsem vám větším přítelem, než si myslíte. Hned po svém prvém setkání s vámi jsem mohl kardinálovi říci jen slůvko, a byl byste přišel o hlavu.“

Objali se, tentokrát však doopravdy a beze vší záludnosti.

Filmoví Rochefortové

Alexandre Dumas tedy nemínil nechat Rocheforta zabít. Naopak, přátelství mezi D’Artagnanem a Rochefortem se dále upevňovalo i poté, co se stal D’Artagnan velitelem královských mušketýrů. Následně se moci ve Francii chopil kardinál Mazarin, který vystřídal zesnulého kardinála Richelieu.

Přesně to se můžeme dočíst v Dumasově knižním pokračování Tři mušketýři po 20 letech. Tehdy je D’Artagnan pověřen kardinálem, aby eskortoval vězně z Bastily a přivedl ho k výslechu před kardinála.

Tím vězněm není nikdo jiný než Rochefort, k němuž si D’Artagnan během převozu přisedne do uzavřeného kočáru a společně rozmlouvají. Poté prožijí ještě řadu dobrodružství.

Alexandre Dumas

Alexandre Dumas starší byl synem divizního generála a vnukem markýze de La Paillerie.

Proslul jako francouzský spisovatel, který se proslavil také románem Hrabě Monte Christo. Z jeho pokračování tří mušketýrů si filmoví tvůrci také vypůjčili příběh o Muži se železnou maskou.

Narodil se roku 1802. Oslněn Shakespearem a Schillerem zasáhl v mládí do vývoje francouzského divadla. Obdivoval spisovatele Waltera Scotta. Jeho současníkem byl spisovatel Honoré de Balzac.

Kniha Tři mušketýři vychází ze zápisků Courtilze de Sandras, kapitána francouzské jízdy, který napsal řadu pamfletů o skandálech na francouzském dvoře, za což byl devětkrát uvězněn v Bastile. Právě z jeho pera vzešly takzvané Paměti pana D’Artagnana, jež inspirovaly Alexandra Dumase, který se stal nejčtenějším autorem své doby.

Poznámky:

^[1] Tři mušketýři, nakladatelství Mladá fronta Praha, 1969. Z francouzského originálu přeložili Jaroslav a Růžena Pochovi.

Filmový D’Artagnan