Česko dlouhodobě nepodniká dostatečné kroky v potírání korupce a podle české pobočky mezinárodní organizace Transparency International (TI ČR) ji chybí strategické a programové řešení tohoto problému ze strany vládních představitelů i současné opozice. Politici i přes opakované sliby v předvolebních kampaních nemají snahu ani vůli aktivně tuto problematiku řešit, reagovala dnes TI ČR na výsledky pravidelného Indexu vnímání korupce (CPI) za minulý rok. Česko v něm získalo 57 bodů ze 100 možných a obsadilo 41. příčku ze 180 hodnocených zemí. Oproti předchozímu roku si polepšilo o jeden bod, v žebříčku zůstalo na stejném místě.
„Stále tak zaostáváme o sedm bodů za průměrem Evropské unie. Příčinou, tak jako v předchozích letech, je dlouhodobá absence strategického a programového řešení omezování korupce, a to jak ze strany vládních představitelů, tak i současné opozice,“ uvedla česká pobočka TI.
Zástupci organizace míní, že protikorupční legislativu Česko přijímá se zpožděním a až po urgencích či žalobách Evropské komise. Důležité dílčí novelizace se buď nekonají, nebo jde jen o kosmetické úpravy bez komplexního a efektivního dopadu, uvedli.
„Pozice Česka v rámci nových výsledků Indexu vnímání korupce potvrzuje dlouhodobou stagnaci a neochotu politické reprezentace systémově řešit a důsledně potírat korupci. Jsme tak nadále hluboko pod průměrem EU (64 bodů) a začínají nám mimo jiné ‚utíkat‘ pobaltské státy, zejména pak Estonsko (76 bodů),“ sdělil předseda správní rady české kanceláře Transparency International Jan Spáčil.
Právník a člen správní rady TI ČR Petr Leyer dodal, že sice existují dílčí snahy a smysluplné aktivity na úrovni jednotlivých ministerstev, ale vláda jako celek podle něj nepovažuje korupci za zásadní problém.
Česká pobočka TI připomněla, že loni v srpnu začal platit zákon o ochraně oznamovatelů, který je podle ní zřejmě největším protikorupčním legislativním počinem současné koaliční vlády Petra Fialy (ODS). Pochvalu si ale za to podle ní nezaslouží, přijetí zákona provázela komplikovaná a roky trvající zdlouhavá debata, a navíc oznamovatele protiprávního jednání zákon chrání jen částečně. Nevztahuje se totiž na anonymní podání. I přes loňskou novelu zákona o střetu zájmu, která řeší ovládání médií ze strany politiků a přijímaní dotací členy vlády, Česko stále nemá uspokojivě vyřešený střet zájmů ve vztahu k veřejným zakázkám, míní česká kancelář Transparency International.
„Nadále platí, že protikorupční zákony v Česku jsou řešeny až po vnějším tlaku ze strany EU v souvislosti s evropskými dotacemi a nařízeními či směrnicemi. Jejich přijetí předchází dekáda ideologicky zabarvených debat, často bez zohlednění dat nebo zkušeností z terénu, následovaných politickým zdržováním. Co je v EU a západní Evropě často roky normou, v ČR stále zpochybňujeme,“ uvedla TI ČR. Čeští politici jsou podle ní obzvlášť neochotní řešit zákonné normy svého vlastního chování a zvyšování politické kultury.
Před Českem se s lepším hodnocením umístilo 40 zemí. Kriticky se TI vyjádřila o vývoji na Slovensku a v Maďarsku, obě země mají podle organizace nedostatky v zásadách právního státu. Nejlepšího výsledku stejně jako loni dosáhlo Dánsko s 90 body, následované Finskem (87 bodů) a Novým Zélandem. Na opačném konci skončily Sýrie (13 bodů), Venezuela (13 bodů) a Somálsko (11 bodů).
Navzdory kritice se dokázalo třetí rok po sobě zlepšit a z 180 zemí skončilo na 47. místě. Výsledná pozice za rok 2023 je tak o dvě příčky vyšší než rok předtím a od úpravy metodiky v roce 2012 jde o nejlepší umístění. Historicky nejvyšší je i skóre, když si Slovensko polepšilo o další bod na aktuálních 54 bodů ze sta možných.
