Navzdory válce sílí na Ukrajině kritika prezidenta Zelenského a jeho vlády. Organizace Freedom House, která je považována za silně prozápadní, potvrzuje, že demokracie v zemi má velký potenciál k optimalizaci.
Prezident je „prostě zklamán, že lidé v dnešním světě jsou spíše pragmatičtí a nezasáhnou okamžitě do té či oné výzvy“. Tato slova Volodymyra Zelenského zazněla v rozhovoru s moderátorkou ARD Caren Miosgou. Televizní stanice rozhovor odvysílala v neděli 28. ledna večer.
Nevzdal se naděje, že Západ dodá ještě těžší a smrtonosnější zbraně pro válku proti Rusku. Víra ve vítězství Ukrajiny a znovudobytí všech území ovládaných Ruskem však na Západě upadá. Podle reportáže n-tv v Německu ve vítězství stále věří jen deset procent lidí.
Bývalý poradce Zelenského kritizuje nacionalismus
Kromě toho je stále více zpochybňován západní narativ. V podrobném rozhovoru pro britské internetové médium unherd bývalý Zelenského poradce Oleksij Arestovyč jasně kritizoval situaci v zemi.
Ukrajinský nacionalismus, který od roku 1991 nabývá v politice na síle, označil za „nejnebezpečnější myšlenku a horší nebezpečí než vojenská agrese Ruska“. „Idea méně než 20 % Ukrajinců“ se podle něj snaží vnutit monokulturu polykulturní zemi.
Arestovyč, který v ukrajinské televizi nějakou dobu prezentoval vývoj na frontách války, v tom vidí jeden z důvodů rostoucího odmítání. Vojenské službě se snaží vyhnout asi 4,5 milionu Ukrajinců mužského pohlaví ve vojenském věku, tedy téměř polovina z nich. Nechtějí „umírat za systém, v němž jsou občany druhé kategorie“.
Kličko kritizuje příklon Ukrajiny k autoritářství za vlády Zelenského
Od Zelenského se však distancují i kdysi blízcí spolubojovníci, jako je starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Kličko v časopise Der Spiegel vysvětlil, že Ukrajině hrozí „autoritářství“. V určitém okamžiku „se již nebudeme lišit od Ruska, kde vše závisí na rozmaru jediného člověka“.
Mezitím si bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko v deníku Die Welt postěžoval na dalekosáhlé pravomoci Zelenského. V rozhovoru vysvětlil, že vládne „jako autoritářský jedinec, který rozhoduje“.
Organizace Freedom House je o něco milosrdnější. Skutečnost, že loňské parlamentní volby byly zrušeny a letos se nebudou konat ani volby prezidentské, je kryta stanným právem. Existuje také několik důvodů, proč by řádné volby nebyly možné.
Například Rusko v současné době kontroluje 20 % území země. Bylo by obtížné zorganizovat hlasování pro uprchlíky v samotné zemi i v zahraničí a také pro vojáky na frontě. Volební místnosti by také mohly být vtaženy do bojů.
Zákazy a marginalizace opozičních stran a médií
Prozápadní pozorovatelská organizace nicméně dává jasně najevo, že Ukrajina není liberální demokracií, ale „hybridním režimem“. Ze 100 možných bodů získala pouhých 39, přičemž i před válkou měla jen o jeden bod více. Západní demokracie, kterou Ukrajina podle svých zastánců brání před Ruskem, tu před válkou nebyla.
Freedom House také zachovala nebo snížila hodnocení Ukrajiny v oblasti dělby moci a v oblasti svobody médií. Neexistují zde předem zveřejněné pořady ani živé vysílání. Analytik Mike Smeltzer z této nevládní organizace hovoří v deníku Die Welt o „legislativním turbo režimu“.
Opozice je odsunuta na okraj společnosti. Řada stran byla zakázána. Komunistická strana byla zakázána v roce 2015 a aliance „Pro život“ po zahájení války v roce 2022. Jako zdůvodnění se vždy používala „blízkost k Rusku“. Organizace Freedom House dává Ukrajině v oblasti dělby moci 2,5 bodu ze 7 možných. Podle Smeltzera se nejedná o „žádnou ztrátu demokratických standardů“ ve srovnání s obdobím před pěti lety.
K dalšímu zhoršení však došlo v oblasti svobody tisku, kde všechny televizní stanice musely vysílat standardizovaný zpravodajský program. Dozorový orgán navíc získal další pravomoci, které mu umožňují zablokovat neregistrované publikace na 14 dní bez rozhodnutí soudu. Ukrajina zde ztratila 0,5 bodu a nyní získala pouze 3,25. Vzhledem k zásahům proti údajně či skutečně proruským médiím od roku 2014 se toto hodnocení jeví jako příznivé.
Freedom House chválí pouze „občanskou společnost“ na Ukrajině
Freedom House hodnotí Ukrajinu pouhými 2,25 body (mínus 0,25) za právní stát. Vláda má značný vliv na soudnictví. Například brání exprezidentovi Petru Porošenkovi opustit zemi. Přestože Porošenko mobilizoval armádu proti odpůrcům puče na Majdanu v roce 2014, byl obviněn z „vlastizrady“. Je obviněn z nákupu uhlí ze separatistických oblastí.
V oblasti občanské angažovanosti však instituce uděluje Ukrajině 5,25 bodu (plus 0,25 bodu) díky „živé občanské společnosti“ – ačkoli země neuznává právo na výhradu svědomí. Transparency International dokonce oceňuje pokrok země v boji proti korupci.
Vzhledem k tomu, že obě instituce mají na mnoha místech pověst jasně prozápadně orientovaných institucí, vykazuje výsledek Ukrajiny značný potenciál pro optimalizaci.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
