Zástupci zemí Severoatlantické aliance dnes potvrdili závazek i nadále posilovat ukrajinskou obranu a poskytovat zemi, které se už téměř dva roky brání ozbrojené ruské agresi, významnou vojenskou, ekonomickou a humanitární pomoc. Severoatlantická aliance to uvedla v prohlášení po dnešním jednání Rady NATO-Ukrajina na úrovni velvyslanců, které bylo svolané na žádost Kyjeva po nedávných masivních ruských útocích na ukrajinskou civilní infrastrukturu, města a obce.
„Spojenci důrazně odsoudili eskalaci ruských leteckých útoků na Ukrajinu a rovněž použití balistických raket pocházejících ze Severní Koreje a bezpilotních letounů z Íránu,“ stojí v prohlášení aliance.
Státy NATO už na Ukrajinu dodaly řadu systémů protivzdušné obrany, připomíná prohlášení. Nyní členské země prostřednictvím aliance nakupují až 1000 raket pro systémy Patriot, aby doplnili své zásoby a pokračovali také v posilování ukrajinské protivzdušné obrany. Německo nedávno dodalo Ukrajině právě systémy protivzdušné obrany Patriot a Skynex a rovněž střely pro protivzdušný systém Iris-T. Británie pak podle aliance posílá na Ukrajinu asi 200 raket protivzdušné obrany.
Na dnešní schůzce v Bruselu mnoho spojenců nastínilo plány „na poskytnutí dalších kapacit v hodnotě miliard eur“ v roce 2024. „(Ruský prezident Vladimir) Putin se již druhým rokem snaží Ukrajinu zničit masivními útoky, to se mu ale nepodaří. Ruská kampaň krutosti jen posiluje odhodlání Ukrajiny,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Zatímco Moskva zesiluje své útoky na ukrajinská města a civilisty, spojenci z NATO posilují ukrajinskou protivzdušnou obranu. Budeme i nadále stát po boku statečných Ukrajinců, kteří se brání ruské útočné válce,“ dodal.
První zasedání Rady NATO-Ukrajina se uskutečnilo na summitu NATO ve Vilniusu 12. července 2023. Spojenci ji tehdy prezentovali jako důkaz sbližování obou stran téměř rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu.
Podle institutu v německém Kielu bylo loni Německo po Spojených státech druhým největším dárcem pomoci pro Ukrajinu. Celkem měla hodnotu 17,1 miliardy eur (420 miliard Kč). Následovala Británie s 6,6 miliardami eur (162 miliard Kč) a poté severské a východoevropské země. Pro srovnání Francie přispěla pouze 0,54 miliardy eur (13,3 miliardy Kč), Itálie 0,69 miliardy eur (17 miliard Kč) a Španělsko 0,34 miliardy eur (8,4 miliardy Kč).
Německý kancléř Olaf Scholz tento týden vyzval státy Evropské unie, aby poskytly Ukrajině větší podporu. Dodávky zbraní pro Ukrajinu, které nyní plánuje většina členských států EU, jsou podle něj příliš malé. Konkrétní země Scholz nejmenoval, jeho výzva ale mířila právě směrem k Paříži, Římu a Madridu, napsal server Politico. Nejpozději do mimořádného summitu EU 1. února by přitom měl být hotov přesný přehled o tom, jak letos evropští partneři přispějí na podporu Ukrajiny, připomněla nedávno agentura DPA.
