Brusel tento měsíc schválil cílenou revizi Nařízení o společné organizaci zemědělských trhů. Mimo jiné se v něm upravuje definice masa jako „jedlé části zvířat“ a stanovuje se, že 31 názvů živočišných produktů jako „kuřecí“, „hovězí“, „slanina“ nebo „steak“ mohou být používány pouze u živočišných produktů. Aktualizace by mohla přinést problémy s označováním některých potravin, upozorňuje v rozhovoru David Hůlka, výkonný ředitel České komory alternativních proteinů (ČKAP), který bojuje za změnu znění nařízení.
Proč považujete nově schválenou revizi za problém?
My respektujeme rozhodnutí Bruselu vyhradit 31 názvů pro živočišné produkty. Problémem jsou některé nejasnosti v dohodnutém textu a jejich možné dopady na české firmy v praxi. Bez dalšího upřesnění si mohou jednotlivé členské státy vykládat tato pravidla rozdílně. Pro české výrobce, obchodníky a exportéry to může znamenat nejistotu, jestli je označení jejich výrobků na konkrétním trhu přípustné. V praxi by to mohlo znamenat změny názvů, obalů a etiket pro jednotlivé trhy, zdržení při uvádění výrobků na trh i dodatečné náklady. Naším cílem je takové právní nejistotě a zbytečným nákladům předejít.
O jakých výrobcích tu mluvíme?
Jde zejména o tři skupiny výrobků: 1) výrobky, které používají některé z 31 dotčených názvů jako součást označení příchutě či aromatu, 2) výrobky záměrně kombinující maso a rostlinnou bílkovinu a 3) potraviny vyráběné z buněčných a tkáňových kultur.
Mohl byste krátce rozvést, kde leží nejasnosti v těchto třech skupinách?
Tak zaprvé, bruselský seznam 31 názvů vyhrazuje dotčené názvy jako „slanina“ nebo „kuřecí“ pouze pro živočišné výrobky. Není však jasné, zda se toto omezení vztahuje také na označení příchutě nebo aromatu. Může výrobek, který neobsahuje kuřecí maso, nadále používat označení „s kuřecí příchutí“? A co „chipsy se slaninovou příchutí“ tam, kde žádná slanina ve skutečnosti není? Text cílené revize tuto situaci neřeší. Jednotlivé členské státy proto mohou stejné pravidlo vykládat rozdílně.
U výrobků, které kombinují maso s rostlinnou bílkovinou (někdy označované jako „hybridní výrobky“), se část masa záměrně nahrazuje rostlinnou složkou. Revize praví, že dotčené názvy lze použít jen tehdy, pokud maso zůstává podstatnou součástí výrobku a zároveň žádná jiná složka nenahrazuje maso ani jeho část. Tím však vzniká jednoduchá otázka: může výrobce pro takový produkt použít dotčený název, pokud maso stále určuje jeho charakter, ale jeho část byla nahrazena rostlinnou složkou? Text na tuto otázku nedává jasnou odpověď. Nestanoví ani žádný podíl nebo jiné měřítko, podle kterého by výrobce a kontrolní orgán mohli postupovat.
U potravin vyráběných z buněčných a tkáňových kultur text revize plošně vylučuje výrobky, které ještě ani nejsou povoleny pro uvedení na evropský trh. U výrobků z živočišných buněk může ale správné označení živočišného původu poskytovat důležitou informaci spotřebitelům s potravinovými alergiemi.
Tento týden jste zaslali Ministerstvu zemědělství otevřený dopis, v němž žádáte, aby resort v Bruselu vyjednal úpravu revize. Co přesně požadujete?
Žádáme, aby Česká republika v rámci plné revize CMO prosazovala tři konkrétní upřesnění: 1) aby bylo výslovně potvrzeno, že se omezení nevztahuje na použití 31 názvů jako součásti označení příchutě nebo aromatu, 2) aby u hybridních výrobků záměrně kombinujících maso a rostlinnou bílkovinu zůstalo rozhodující pro název pouze to, zda maso stále tvoří podstatnou součást výrobku a 3) aby se předem plošně nezakazovalo používání dotčených názvů u potravin z buněčných a tkáňových kultur. Vhodné označení by mělo být posuzováno individuálně v rámci povolovacího řízení pro nové potraviny, podle skutečného složení výrobku, vědeckého posouzení a potřeb ochrany spotřebitele
Sdílí vaše obavy i některé další státy?
Veřejně jsou doložené výhrady některých členských států k samotnému vyhrazení 31 názvů pro živočišné výrobky. Například Nizozemsko a Německo upozorňovaly na možné dopady těchto pravidel na firmy, inovace a fungování jednotného trhu EU. Je ale potřeba rozlišovat mezi obecnou debatou o vyhrazení 31 dotčených názvů a třemi konkrétními upřesněními, která navrhujeme v našem dopise.
My nemáme veřejně potvrzené informace o tom, které členské státy podporují námi navržená upřesnění. Náš dopis se soustředí na české podnikatelské prostředí a ochranu českých firem.
Jaké jsou další politické kroky? Kdy má dojít ke schvalování finální podoby revize?
Je potřeba rozlišit mezi cílenou revizí CMO, v jejímž rámci bylo 31 názvů vyhrazeno pro živočišné výrobky, a samostatnou plnou revizi CMO pro období po roce 2027. U cílené revize CMO (31 názvů) dosáhly Evropský parlament a Rada politické dohody 5. března 2026. Evropský parlament schválil text dohody 16. června 2026. Podle aktuálního dokumentu Rady EU má Rada legislativní akt formálně přijmout 29. června 2026.
Po podpisu předsedy Evropského parlamentu a předsedy Rady bude nařízení zveřejněno v Úředním věstníku EU. Pravidla pro 31 názvů se mají začít používat tři roky po vstupu nařízení v platnost. Počítá se také s dalším tříletým obdobím pro doprodej zásob výrobků, které byly vyrobeny v souladu s dosavadními pravidly.
Vedle toho probíhá samostatná plná revize CMO jako součást přípravy společné zemědělské politiky po roce 2027. Evropská komise už předložila návrh změn a Evropský parlament i členské státy EU si nyní postupně připravují své pozice. Právě v tomto procesu žádáme Českou republiku, aby prosazovala potřebná upřesnění. Konečný termín schválení plné revize CMO zatím není stanoven.
Děkujeme za rozhovor.
