Aktualizováno 28. 3. 2024, doplněny dva poslední odstavce
Plánovaná výstavba nových jaderných bloků bude stát asi bilion korun. Tuto částku vláda nemá, banky se do investice nehrnou a Karel Havlíček z ANO vidí cestu ve využití důchodového spoření, které by jistil stát.
Vytvoření důchodového, spořícího investičního pilíře se státní garancí podle prvního místopředsedy nejsilnější opoziční strany může posloužit jako finanční zdroj státu pro výstavbu jádra nebo dopravních staveb.
Havlíček tento způsob označuje jako tzv. skandinávský model, kdy stát buduje infrastrukturu z úspor občanů na penzi, popřípadě z obecních zdrojů. Odměnou je investorům zajímavá a garantovaná úroková sazba. Stát by údajně naopak ušetřil za splácení úroků, které by byly nižší než při splácení dluhu bankám.
Banky se zdráhají investovat do jádra
I sám premiér Petr Fiala (ODS) přiznal, že „je iluze, že se dá všechno zaplatit ze státních prostředků“, jak píše deník Právo.
Ovšem ani banky se zatím do podpory jaderné energetiky příliš nehrnou. Jak uvádí server MontelNews.com, evropské investiční banky neplánují výstavbu nových jaderných reaktorů financovat kvůli vysokému riziku zpoždění a překročení nákladů.
Aktuálně rozjeté jaderné projekty v Evropě se potýkají s několikaletými opožděními a obřími sumami nákladů navíc. Banky jsou proto opatrné a v současnosti se podílejí pouze na projektech týkajících se jaderné bezpečnosti nebo palivového cyklu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil na konferenci Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která proběhla minulý týden v Bruselu, že chce, aby s financováním nových atomových elektráren pomohla Evropská investiční banka (EIB).
Její šéf však v reakci na toto prohlášení uvedl, že dodací lhůty jsou u jaderných elektráren „příliš dlouhé“. „Nezavíráme dveře jaderným projektům, ale stále si myslím, že většina zemí se musí soustředit na obnovitelné zdroje a energetickou účinnost,“ uvedl Thomas Ostros, viceprezident EIB.
Také generální ředitelka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) pronesla, že zatím projekty nové jaderné výstavby nejsou na pořadu dne. „V současné době se zaměřujeme na jadernou bezpečnost, ale abychom mohli uvažovat o nové jaderné energetice, museli bychom se obrátit na naše akcionáře a zjistit jejich názor,“ uvedla Ines Rochaová.
Jak píše Právo, část koalice vidí návrh ANO na financování jádra z penzijního spoření jako možnou cestu, zatímco jiní ji odmítají. Například místopředsedkyně poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) prohlásila, že spojovat rozvoj jádra s důchodovým spořením „nedává smysl“.
Mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný navrhuje jinou variantu a to vypsání jaderných dluhopisů. „Byl by to státem garantovaný cenný papír se splatností 25 let a jeho držitelé by pak sami rozhodli, jestli si výnosem obligace zajistí pěkný důchod, vzdělání svých dětí či vnuků, uhrazení nemovitosti apod.“
Pro stát i občany by to byla vzájemně výhodná strategie, myslí si Smutný a dodává: „Češi si za své peníze staví jadernou budoucnost a s ní i průmyslovou a ekonomickou prosperitu a současně si zajišťují prostředky na důchody a vzdělání. Vedlejším ekonomickým efektem je, že se současné obří úspory nepromění v inflační spotřebu.“