Čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se v Číně uchází o přízeň amerických podnikatelů. Peking se tak snaží získat zpět zahraniční investory v situaci, kdy důvěra v druhou největší světovou ekonomiku klesá.
V jednacím sále na západním okraji náměstí Nebeského klidu se Si Ťin-pching setkal s přibližně 20 americkými manažery a akademiky. Vyzval podniky, aby v Číně nadále investovaly. Zároveň zdůraznil, že její ekonomika ještě nedosáhla vrcholu.
Mezi účastníky byl generální ředitel soukromé investiční společnosti Blackstone Stephen Schwarzman, šéf amerického doručovatelského gigantu FedEx Raj Subramaniam, prezident výrobce čipů Qualcomm Cristiano Amon, generální ředitel pojišťovny Chubb Evan Greenberg, zakládající děkan Harvardské školy Johna F. Kennedyho a bývalý náměstek ministra obrany za Clintonovy vlády Graham Allison a předseda představenstva společností Brookfield Asset Management a Bloomberg Inc. Mark Carney.
Klipy a čtené zprávy zveřejněné čínskými státními médii ukazují usměvavého Si, který účastníkům říká, že vyhlídky Číny na růst pod vedením Komunistické strany Číny (KS Číny) jsou „slibné“, zatímco američtí delegáti si pozorně zapisují poznámky.
Setkání, které uspořádalo několik propekingských amerických skupin po skončení každoročního Čínského rozvojového fóra, se konalo po roce zhoršující se čínské ekonomiky a výrazného odlivu zahraničních finančních prostředků. Zákony proti špionáži, zákazy odchodu, razie v amerických firmách a napětí mezi USA a Čínou jen posílily obavy investorů.
Úbytek zahraničních investic
V únoru se přímé zahraniční investice do Číny propadly na třicetileté minimum 33 miliard dolarů, což představuje 82% pokles oproti předchozímu roku. Peníze plynoucí do Číny od ledna do února byly meziročně nižší téměř o pětinu.
Si ve svém novoročním projevu vzácně připustil hospodářské problémy země, včetně problémů podniků a potíží uchazečů o zaměstnání. Premiér Li Kche-čchiang ve svém projevu před čínským slavnostním zákonodárným sborem počátkem března uvedl, že „základ pro trvalé hospodářské oživení není dostatečně pevný“, a poukázal na napjaté rozpočty místních vlád, slabé technologické inovace, nejistotu zvenčí a „mnohá rizika a skrytá nebezpečí“.
Siovo setkání s americkými vedoucími představiteli rovněž následovalo po skončení každoročního Čínského rozvojového fóra, kterého se v čínském hlavním městě zúčastnilo přibližně 100 světových lídrů, včetně šéfů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Čínská státní média poznamenala, že třetina z nich byla ze Spojených států.
Orgány KS Číny v posledních měsících zintenzivnily snahu o přilákání zahraničních investic. V polovině března vydala Státní rada opatření, které slibuje zahraničním investorům výhody v oblasti bydlení, jazykového vzdělávání a vzdělávání jejich dětí. Někteří čínští analytici jsou k upřímnosti snah Pekingu skeptičtí.
„Nelze jen poslouchat, co říká,“ řekl listu The Epoch Times Ding Shuh-fan, emeritní profesor na tchajwanské National Chengchi University. „Musíte taky sledovat, co dělají.“ Feng Chongyi, docent čínských studií na Technické univerzitě, varoval, že obecná trajektorie globálních nálad se nevyvíjí ve prospěch KS Číny.
Vedoucí představitelé podniků jdou za penězi a náklady i rizika na čínském trhu jsou podle něj příliš vysoké na to, aby je přiměly zůstat.
Tajemství, špionáž, razie
Na pozadí rostoucího dohledu režimu nad kontrolou dat a špionáží Peking v únoru rozšířil zákon o státním tajemství. Tím zpřísnil kontrolu toho, co považuje za citlivé informace, a zavedl pojem „pracovní tajemství“, který dále zvyšuje obavy zahraničních podniků.
V loňském roce úřady také provedly razie v kancelářích amerických poradenských firem a zatkly jejich pracovníky, přičemž později pekingské pobočce firmy Mintz, která se zabývá tzv. due diligence, uložily pokutu ve výši 1,5 milionu dolarů za to, že se bez souhlasu komunistického státu podílela na „statistických šetřeních týkajících se zahraničí“.
V květnu 2023 Peking odsoudil 78letého Američana k doživotnímu vězení za špionáž. Čínské ministerstvo zahraničí potvrdilo dřívější odsouzení britského podnikatele za špionáž, ke kterému došlo v lednu. Podle zprávy z téhož měsíce zakázala Čína v letech 2019–2021 vycestovat z Číny přibližně dvěma desítkám amerických občanů.
Série zásahů, které doplňují rekordně vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v Číně a eskalující politické boje, vysílají zahraničním podnikům rozporuplný signál, uvedl Lai Jung-wei, který vyučuje mezinárodní vztahy a východoasijská studia na Lunghwa University of Science and Technology na Tchaj-wanu.
„Neustále nám říkají, abychom investovali v Číně,“ řekl deníku The Epoch Times of Beijing. „Musíme však zjistit, zda existuje systém, který jejich ujištění podpoří.“
Podobný názor jako pan Lai nedávno vyjádřil i americký velvyslanec v Číně Nicholas Burns.
„Někteří vysocí čínští vládní představitelé říkají, že investice soukromého sektoru jsou v Číně vítány, že naše investice budou chráněny. Ale pak tyto společnosti také slyší jiné zprávy,“ řekl v rozhovoru pro média. „Myslím, že hlasy, které slyší od vlády tady v Číně ohledně národní bezpečnosti, jsou právě teď nejsilnější a nejhlasitější.“
Nedávné průzkumy tato pozorování potvrzují.
V lednu, dva měsíce poté, co zástup podnikatelů utratil tisíce za večeři se Si během americko-čínského summitu v San Francisku, více než 100 členů Americké obchodní komory se sídlem v Pekingu v průzkumu uvedlo, že neplánují zvýšit své investice v Číně.
Více respondentů uvedlo, že Čínu považují za méně vstřícnou k podnikům. Třetina z 343 dotázaných uvedla, že se s nimi zachází nespravedlivě ve srovnání s jejich čínskými protějšky.
Podle současných ekonomických a regulačních podmínek KS Číny Lai uvedl, že odchod z Číny se zdá být spíše hlavním proudem.
V Číně podle něj všemu dominuje politika – a ekonomika se stala druhořadou. „Jak tedy doufají, že se jim podaří zlepšit čínskou ekonomiku?“ ptá se.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
