Aktualizováno 8. 4. 2024 ve 22:20 o správné jméno analytika odhadujícího zásoby zlata držené Čínskou lidovou bankou
Bylo to přesně před rokem, 4. dubna 2023, kdy cena zlata podruhé v historii přesáhla „psychologickou hranici“ 2 000 dolarů za trojskou unci. Rok se sešel s rokem a letos 3. dubna dosáhla cena na 2 300 dolarů a pořád roste.
Pokoření hranice 2 000 dolarů doprovázela vysoká inflace, nákupy zlata centrálními bankami a předcházely jí pády bank v USA a celkově méně jistá situace v bankovním sektoru. Jen pro ilustraci, ještě na podzim roku 2022 se pohybovaly ceny zlata na hladinách kolem 1 650 dolarů.
Po různých fluktuacích během uplynulého roku se cena v polovině února pohybovala těsně pod „psychologickou hranicí“. Od té doby však neustále roste a 3. dubna překonala další rekordně nastavenou laťku 2 300 dolarů. Nezastavila se však ani tam a dnešní obchodování na burze otevíralo s cenou 2 347 dolarů za trojskou unci.
Za poslední rok a půl tedy zlato vzrostlo dvojnásobně (byť je potřeba dodat, že před podzimem 2022 se pohybovala cena zlata na vyšších úrovních než oněch zmiňovaných 1 650 dolarů).
Ekonomové přičítají růst dalšímu hromadění zlata centrálními bankami, vysokou soukromou poptávkou a také geopolitické situaci.
„Indie i Čína jsou obrovské trhy a zlato na nich má coby uchovatel hodnoty velkou tradici. Indii aktuálně roste její kupní síla, zatímco její inflace a znehodnocení rupie nejsou triviální. Takže volba Indů je jasná. Ještě větší je efekt Číny. Světové agentury přinesly obrázky Číňanů stojících fronty na zlato. Tady je problém ještě o něco komplexnější,“ komentovala minulý týden Markéta Šichtařová na Echu24.
Ekonomka dodala: „Na kraji roku mnozí čeští investoři říkali: Zlato je teď moc drahé, nevyplatí se jej nakupovat. Dovoluji si polemizovat. Domnívám se, že letos zlato posune své historické maximum ještě několikrát. A dokonce bych nyní už pro jistotu ani příliš nepočítala s nějakou větší krátkodobou korekcí jeho ceny.“
„Masivní čínské nákupy zlata v posledních dvou letech zásadně změnily trh se zlatem. Čínská lidová banka nakoupila v roce 2023 rekordních 735 tun zlata, aktuálně by mohla držet přes pět tisíc tun zlata. Kromě toho, když se koncem roku 2021 začal v Číně hroutit realitní sektor, upřela se pozornost soukromých investorů právě na zlato. Čisté importy zlata soukromého sektoru v Číně dosáhly v roce 2023 celkových 1 411 tun a jen v lednu letošního roku vysokých 228 tun,“ komentuje vývoj v tiskové zprávě Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Pokud jde o centrální banky, server World Gold Council informoval 3. dubna o nákupech a prodejích za únor, kdy šly banky opět do plusu celkem o 19 tun. Za poslední dva roky jsou čisté nákupy (tj. celkové nákupy vs. celkové prodeje) zlata centrálními bankami vyjma dvou měsíců neustále v plusu.
Oficiální odhady na základě hlášených nákupů uvádějí, že Čína drží ve své centrální bance kolem 2 257 tun. Dle analýz novináře a experta v oboru Jana Nieuwenhuijse to je ale minimálně 5 300 tun, kdy má Čínská národní banka neoficiální zbytek získávat „tajnými nákupy“.
V posledních letech se veřejně skloňuje možnost vytvoření nové měny uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, JAR a další), která by měla být kryta drahými kovy a dalšími komoditami.
