Od druhého týdne v březnu, kdy se začaly objevovat problémy v bankovním sektoru, vzrostla cena zlata za necelý měsíc o nejméně 10 % a překonala psychologickou hranici 2 000 dolarů za trojskou unci. Stojí ale za růstem ceny zlata jen tento faktor?
Když 8. března informovala Silicon Valley Bank klienty o svých problémech s hotovostí, do dvou dnů se stala druhou největší zkrachovalou bankou v USA. Souběžně s ní spadla Signature Bank – třetí největší zkrachovalá banka v historii Spojených států.
Obavy z pádů bank vyvolaly pokles akcií dalších bank a málem spadla i banka First Republic, kterou podpořily tamní největší banky. Nejvyšší „americké šarže“ jako prezident Joe Biden, ministryně financí Janet Yellenová či šéf Fedu ujišťovali veřejnost, že bankovní sektor je i přesto zdravý.
Ujišťování ale nezabránilo tomu, že důvěra Američanů v tamní bankovnictví klesá, a banky zaznamenaly v březnu meziměsíční odliv vkladů, který nebyl zaznamenán ani během krize v roce 2008. Jamie Dimon, ředitel největší americké banky JPMorgan, ve své zprávě akcionářům ze 4. dubna varoval, že bankovní krize neskončila a dopady budeme cítit ještě mnoho let.
Velké problémy měla i švýcarská banka Credit Suisse, kterou „sraženou na kolena“ odkoupilo 19. března UBS. V březnu zakolísaly i akcie německých Deutche Bank, Commerzbank a dalších.
Během nestability bankovního sektoru začala postupně růst cena zlata. Z 1 825 dolarů za unci z 8. března vyšplhala tento týden za 2 030 dolarů za unci, tedy o více než 11 %.
„Cena zlata je už přes 2 000, což je takový psychologický bod,“ sdělil pro Epoch Times Daniel Nedvídek ze společnosti Myš a Medvěd, který se prodejem investičních kovů zabývá 13 let.
Dle Nedvídka „je na trzích napětí a čeká se, co bude“. Konkrétně zmínil i Credit Suisse: „Krach tak velké švýcarské banky nemůže nechat trhy bez povšimnutí.“ Dodal, že „těžko předpokládat, že tato krize je u konce“.
Byť je zlato obecně považováno za „uchovatele hodnoty“, ne vždy jeho vývoj okamžitě reflektuje významné události a růst jeho hodnoty může být opožděný.
„Zlato je obecně považováno za bezpečný přístav pro případ nervozity na kapitálových trzích. Nicméně jeho hlavním motorem růstu jsou nákupy centrálních bank a spotřeba zlata v Indii a Číně. Zlato také roste, když jsou obavy se systémového rizika kolapsu ekonomiky jako celku, tak jako v roce 2020 při začátku epidemie. Například ale v loňském roce se zlato jako bezpečný přístav nechovalo. Pokles kapitálových trhů byl sice značný, ale systémové riziko zde nebylo. Systémové riziko se projevilo až nyní s pádem několika bank, kdy cena zlata krátce vyskočila,“ komentoval situaci pro Epoch Times Lukáš Kudláček, zakladatel akciového fondu Aristoteles Fund.
Delší horizont a faktory ovlivňující cenu zlata
Protože se zlato na světových trzích obchoduje hlavně v amerických dolarech, má na jeho cenu významný vliv i síla dolaru, resp. kurz. Je mezi nimi nepřímá úměra – tedy když dolar sílí, cena zlata klesá (a naopak). Tento faktor byl velmi patrný během posledního roku.
Dalším rozhodujícím faktorem je samozřejmě vztah nabídky a poptávky. I když během počátků krize v roce 2008 cena zlata krátkodobě vystřelila, během krátké doby začala klesat. Vytrvalý růst zaznamenala až v následujících letech.
„Hlavním důvodem růstu jsou centrální banky. Centrální banky začaly opět nakupovat zlato po dlouhých letech prodeje v roce 2010, po začátku celosvětové hospodářské krize. Na ceně zlata to bylo okamžitě znát, vzrostlo z 1 000 USD za unci na cenu blížící se 2 000 USD za unci. Poté ovšem zlato začalo klesat i přes pokračující nákupy ze strany centrálních bank. Důvodem je slábnoucí poptávka po zlatě v Indii a Číně. V Indii měli dlouhá staletí pompézní svatby s nevěstami ověšenými zlatými šperky, nicméně poslední generace, a zejména to je patrné od začátku hospodářské krize, jde moderní cestou a zlata potřebuje mnohonásobně méně,“ komentuje dlouhodobé faktory Kudláček.
Zakladatel fondu Aristoteles upozornil, že dalším faktorem ceny je těžba. „Ta je z velké části v Rusku, které je v dnešní době z pohledu dodávek problematické, nicméně alespoň uspokojuje poptávku v Číně a Indii. Pak [se těží] v samotné Číně, která ovšem většinu spotřebovává sama, v Austrálii a Kanadě, kde zlato míří na světové trhy, a pak v hlubinných dolech v JAR, které jsou na samé hranici udržitelnosti z důvodu dosažené hloubky.“
Zlaté rekordy a zvláštnosti
„Zlatým“ obdobím pro zlato byly roky 2005 až první čtvrtletí 2008, kdy během tří let vzrostla jeho cena o více než dvojnásobek. Dalším takovým obdobím byl listopad 2008 až říjen 2011, kdy cena vzrostla ze 732 dolarů za unci na 1 905 dolarů za unci.
Psychologickou hranici 2 000 dolarů poprvé překonalo zlato na několik dní počátkem srpna 2020, poté počátkem března 2022 – tedy krátce po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu a nově od konce letošního března.
Pokud se na zlato díváme z pohledu uchovatele hodnoty, je zvláštností, že v roce 2022, kdy vysokou inflaci zakusil celý svět, byla cena zlata na počátku a konci roku téměř stejná, tj. kolem 1 800 dolarů za unci, byť v průběhu roku zaznamenávala značné výkyvy.
