Všechna vyšetření při podezření na nádor plic by pacient měl v ideálním případě absolvovat do měsíce, což v mnoha regionech Česka není. Za dřívějším termínem či kvalitnější diagnostikou by proto neměl váhat jet do jiné nemocnice. Na dnešní tiskové konferenci to řekl přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno Milan Sova. Každý rok rakovinou plic onemocní v ČR kolem 6000 lidí, 85 procent z nich nemoci podlehne.
„Rychlost a kvalita diagnostiky, především bronchoskopických vyšetření, je pro prognózu pacientů s karcinomem plic naprosto zásadní,“ uvedl Sova. Bronchoskopie je vyšetření v lokální anestezii, kdy lékař pacientovi nosem či ústy zavede do plic bronchoskop. Tím může s pomocí kamery vidět nebo i odebrat tkáň plic, kterou potom posílá na další vyšetření.
„Bohužel se stává, že je u pacienta potřeba toto vyšetření opakovat,“ dodal Sova. Zabránit by tomu podle něho mohly modernější navigační metody, například za pomoci rentgenového přístroje. Takové metody jsou ale drahé a menší nemocnice si je podle Sovy někdy nemohou dovolit.
Pacienti, kteří absolvují před diagnózou tři nebo čtyři bronchoskopie, mají podle Sovy nižší pravděpodobnost přežití, protože to prodlužuje zahájení léčby. „Centra vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče mají k dispozici nejmodernější technologie a díky objemu prováděných vyšetření také potřebnou erudici,“ dodal.
Nabádat pacienty, aby preferovali kvalitu před regionální blízkostí, se snaží také pacientské organizace. Například Hlas onkologických pacientů popisuje ideální cesty pacienta systémem od prvního podezření u praktického lékaře po léčbu a péči po vyléčení. „Největším úskalím je komunikace. Pacient dostává drahou léčbu, podstupuje nákladná vyšetření, ale často kvůli špatné komunikaci bloudí systémem,“ popsala členka výboru spolku Michaela Tůmová.
Zároveň spolek mezi pacienty sbírá informace o tom, jaká byla jejich cesta k léčbě. Podle Tůmové by se nemělo stávat, že pacient dostal pokyn, aby si chirurga nebo onkologa našel sám.
Podle dostupných dat výskyt rakoviny plic i úmrtnost na ni od 90. let minulého století klesá. Stále je ale jednou z nejsmrtelnějších onkologických diagnóz. „Na rakovinu plic umírá ročně tolik lidí jako na další tři stejně často se vyskytující diagnózy,“ popsala lékařka onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Milada Zemanová. Podle ní v současné době klesá počet nemocných mužů, ale přibývá žen, které obecně začaly více kouřit cigarety až v 70. či 80. letech.
