Česko má podle Indexu prosperity a finančního zdraví devátou nejvyšší společenskou solidaritu a důvěru v EU. K relativně dobrému výsledku přispěla ochota Čechů pomáhat. Podobného výsledku přitom dosáhlo Česko i v uplynulých letech. Integritu české společnosti naopak snižuje dlouhodobě nízká důvěra ve vládu a problém korupce. Ve zvládání korupce se Česko v evropské sedmadvacítce umístilo na 16. příčce. Index společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví vyplývá, že neznámému člověku v posledním měsíci pomohlo 63 procent Čechů. Lidé se navíc mohou často spolehnout i na podporu blízkých. V případě nouze se má na koho obrátit devět z deseti Čechů.
V posledních letech nicméně přibývá lidí, kteří musí spoléhat jen na sebe. „Zatímco v roce 2020 mělo 96,4 procenta Čechů na koho se obrátit, každý následující rok se podíl těchto lidí snižoval. V roce 2023 jich bylo už jen 92,7 procenta,“ uvedl Milan Mařík z projektu Evropa v datech. „Je ale pravdou, že rok 2020 byl atypický kvůli covidu a že se současné hodnoty vrátily na podobnou úroveň, na jaké byly před příchodem covid-19,“ dodal.
Podle indexu z roku 2022 mělo Česko v EU nejvyšší podíl těch, kteří se mají na koho obrátit, podle toho aktuálního se Česko propadlo na šestou pozici. Současně ale Češi často pomáhají neznámým lidem, uvádí analýza. Z dat World Giving Index 2023 vyplývá, že neznámému pomohla téměř třetina z nich. To řadí Česko v evropské sedmadvacítce na třetí místo. Zároveň se jedná o zlepšení o osm příček ve srovnání s rokem 2022.
Česko si podle indexu rovněž stojí relativně dobře v důvěryhodnosti soudnictví. Soudcům věří 65 procent obyvatel, což odpovídá 11. nejvyššímu podílu v EU. Naopak skeptičtěji se staví k vládě, které podle Eurobarometru v posledních deseti letech v průměru důvěřuje 29,1 procenta Čechů, což je 16. nejvyšší podíl v EU. Nicméně podle aktuálnějších dat z Centra pro výzkum veřejného mínění z letošního února se nynější důvěra ve vládu pohybuje pod dlouhodobým průměrem. Vládě podle nich důvěřuje 20 procent obyvatel.
„Současná důvěra vládě je relativně velmi nízká, i když historicky není zcela nejnižší. Když ale nepočítáme krátkodobé epizody spojené zpravidla s bezprostředně kulminujícími vládními nebo koaličními krizemi, tak v podstatě pouze vláda Petra Nečase v letech 2012 a 2013 na tom byla ještě hůře než stávající vláda Petra Fialy,“ uvedl Jan Červenka, analytik Centra pro výzkum veřejného mínění. Poslední pokles důvěry ve vládu započal s příchodem covidu-19 v době kabinetu Andreje Babiše (ANO), na který navázala energetická krize a vysoká inflace za Fialovy vlády.
Nejhůře z indikátorů solidarity dopadlo české vnímání korupce. Podle organizace Transparency International, která dlouhodobě problematiku sleduje, dosáhlo Česko ve vnímání korupce 12. nejhorší skóre v unii, a to konkrétně 57 bodů ze 100, přičemž vyšší hodnota odpovídá menší korupci.
