Chemické látky, obsažené například v plastech, se mohou poměrně snadno uvolnit do okolí, a negativně tak ovlivňovat lidské zdraví. Odhadem se používá 100 000 chemických látek v průmyslových i spotřebních produktech. Tisíce z nich mají schopnost narušit lidský endokrinní nebo metabolický systém, řekla v rozhovoru ČTK lékařka Klára Matoušková. Prokázat spojení chemických látek přímo se zdravotními problémy v populaci je ale náročné.
„Naše těla jsou velice jemně vyladěný systém. Endokrinní tkáně a orgány, a hormony, jejich signální poslové, hrají v tomhle vyladění zásadní a prastarou roli – ať už při růstu a vývoji, reprodukci nebo prosté homeostázi, to znamená při vyrovnávání se s vnějšími i vnitřní vlivy v rozpětí, které nazýváme zdraví. Nové a stále přibývající chemické látky do tohoto systému vstupují nepozvány a neočekávány, a jsou novým rizikem, se kterým bychom měli být dobře obeznámeni,“ uvedla Matoušková.
Například bisfenol, známý pod zkratkou BPA, má dobrou vlastnost ztvrzovat jak epoxidové nebo vinylové pryskyřice, tak plastové láhve a krabičky. „Při zahřátí se BPA ze základního polymeru, tedy pryskyřice nebo polykarbonátu, uvolňuje a dostává do obsahu – například vody v oné lahvi, kterou jsme nechali o horkém letním dni v autě, nebo tomatové omáčky, kterou v té krabičce dáme do mikrovlnky,“ řekla lékařka.
Přítomnost BPA v plastu podle ní není zdravotně neutrální, ale může silně ovlivňovat hormonální systém. „Podobně, jako syntetické estrogeny, které dostanete u lékaře. Až na to, že hormonální nálož z oné vody nebo omáčky vám nikdo nepředepsal,“ dodala. Estrogeny jsou hlavní ženské pohlavní hormony. Mezi dalšími látkami v plastech zmínila lékařka například ftaláty, které mají vliv na produkci testosteronu, tedy mužský pohlavní hormon, a fluorované sloučeniny, jenž mohou snižovat obsah minerálů v kostech.
S jistotou spojit příčiny rozšířených chorob v populaci s chemickými látkami je podle lékařky náročné. Nicméně nepřímých důkazů a náznaků například z epidemiologických dat je poměrně dost. „BPA i ftaláty jsou obezogeny, látky, které nastavují metabolismus na ukládání a nespotřebování tuků. Incidence nádorů endokrinních orgánů se zvyšuje populacemi napříč kontinenty a socioekonomickými faktory,“ řekla.
Poukázala na to, že s neplodností ze strany mužů i žen se dnes v Česku potýká pětina párů. „Jen je v dnešní realitě obtížné odlišit, do jaké míry je obezita, cukrovka nebo neschopnost počít dítě způsobena endokrinně aktivními látkami z vnějšího prostředí,“ uvedla. Indicií pro tvrzení, že jsou jedním z důležitých příčin těchto onemocnění, je podle ní ovšem dostatek.
Jádro problému podle Matouškové tkví v systému, který dovolil do prostředí a organismů vypouštět látky, které odborníci adekvátně neotestovali na bezpečnost. Řešení by měly nabídnou regulační agentury, úřady a vlády. „Na podzim chystá OSN takzvanou Plastovou dohodu. Tým z Food packaging forum a lékař Leo Trasanda vyjednává větší důraz tohoto dokumentu na otázku vlivu plastů na lidské zdraví a vlivu plastových aditiv na celou problematiku. Postupně si rizika uvědomují i nadnárodní organizace,“ dodala lékařka.
