Jeden z deseti mladých dospělých v průzkumu přiznává příznaky těžké deprese, střední příznaky zhruba 16 procent. Vyplývá to z průzkumu, který dnes novinářům představili zástupci Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tématu by podle nich měli politici věnovat větší pozornost, chybí prevence i odborné služby. Vedoucí výzkumného týmu Radek Ptáček ČTK řekl, že konkrétní kroky by měla dělat ministerstva školství a zdravotnictví a zdravotní pojišťovny.
„Dostupnost odborných služeb je minimální a prevence prakticky neexistuje,“ uvedl Ptáček. Situace se podle odborníků zhoršuje, v roce 2014 příznaky těžké deprese přiznávalo v průzkumu asi sedm procent lidí, loni 9,9 procenta. Ptáček upozornil, že to už jsou lidé, kteří by potřebovali odbornou pomoc.
„Mladí lidé jsou s tím zhoršujícím se duševním zdravím ponecháni prakticky sami,“ dodal. Chybí podle něj zejména motivující preventivní programy, které by bránily tomu, aby se rozvinulo duševní onemocnění. To by snížilo zátěž na odborné služby. „Psychiatr ‚hasí‘ až akutní stavy, na prevenci není čas,“ řekl přednosta kliniky Martin Anders.
Investice do duševního zdraví mají podle odborníků profit pro celou společnost, zvyšuje se produktivita a snižují se náklady zdravotního systému. „V popředí veřejného zájmu by měly být výchovně-vzdělávání kampaně, veřejné debaty a otevřená diskuse na téma duševního zdraví,“ doplnil jeden z autorů výzkumu Ivan Sebalo.
Vliv mají podle odborníků i technologie, nárůst duševních potíží podle nich má časovou souvislost se vznikem sociálních sítí, jako je facebook nebo instagram. „Asi největší komplikace, která s nimi souvisí, je to, že se lidé uzavírají do sebe a přestávají komunikovat s jedinci svého druhu face to face,“ uvedl Anders. Vliv to podle něj má i na vývoj mozku mladých lidí.
„Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření,“ dodal Anders. Analýza také ukazuje, že příznaky depresí zhoršuje špatný spánek nebo konzumace alkoholu. Prevencí je podle něj naopak zdravý životní styl, ať už vyvážená strava nebo dostatek pohybu.
Průzkum ukázal, že 40 procent mladých nepovažuje svůj životní styl za zdravý. „Velmi alarmující je, že až 30 procent má potíže se spánkem, které ale neřeší s lékařem,“ dodal Ptáček. Průzkum, kterého se zúčastnilo v létě 2023 přes 1000 respondentů ve věku 18 až 30 let, také ukázal, že téměř 40 procent mladých kouří či kouřilo, tři čtvrtiny z nich pijí alkohol a asi čtyři procenta z nich více než čtyřikrát týdně.
Přes 45 procent nechodí spát v pravidelnou dobu, třetina se opakovaně budí během noci nebo má problémy se spavostí a únavou během dne.
