Valné shromáždění OSN dnes schválilo návrh, aby si svět každý rok připomínal genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami. Mezinárodním dnem památky obětí tohoto masakru se stane 11. červenec, tedy den obsazení Srebrenice silami generála Ratka Mladiče. Proti rezoluci se ostře vymezovali bosenští Srbové i srbská vláda.
Pro návrh připravený Německem a Rwandou hlasovalo 84 zemí včetně České republiky, Francie, Británie či Spojených států. Hlasování se zdrželo 68 delegací a 19 zemí včetně Srbska, Ruska, Číny nebo Maďarska bylo proti.
Prvním „Mezinárodním dnem přemítání a připomínky genocidy ve Srebrenici roku 1995“, jak zní oficiální název, bude 11. červenec 2025, kdy od masakru uplyne 30 let. Rezoluce přijatá VS OSN podle agentury AP neoznačuje Srbsko za pachatele, přesto však Srbové dávali najevo obavy, že jim přijetí návrhu dá nálepku podporovatelů genocidy.
Srebrenickou enklávu v roce 1995 po letech bojů v bývalé Jugoslávii obsadily bosenskosrbské síly pod vedením generála Mladiče. Za bezpečnost tam tehdy měly ručit mírové sbory OSN, početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se však Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž zahynulo přes 8000 lidí, většinou bosenských muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu.
Agentura DPA připomíná, že v Srbsku za vlády prezidenta Aleksandara Vučiče a v srbské části Bosny a Hercegoviny, Republice srbské vedené prezidentem Miloradem Dodikem, je popírání srebrenické genocidy a heroizace jejích pachatelů do jisté míry státní politikou.
Prezident Vučić dnes osobně v New Yorku vyjádřil nesouhlas s rezolucí o vzpomínkovém dni, která je podle něj „vysoce zpolitizovaná“ a „otevře staré rány“, napsala agentura AFP. Dodik zase před hlasováním vyhlásil, že ve Srebrenici se žádná genocida nestala. „Tohle nebude zahrnuto do školních osnov a 11. červenec si nebudeme připomínat,“ dodal.
Text schválený na půdě OSN označuje genocidu ve Srebrenici za nezpochybnitelnou skutečnost, odsuzuje její popírání a také oslavování těch, kdo byli ze spáchání masakru usvědčeni. „Tato rezoluce je pokusem o podporu usmíření, dnes i v budoucnu,“ uvedla německá velvyslankyně při OSN Ante Leendertseová. Zdůraznila při tom, že iniciativa nemíří proti Srbům.
Památník srebrenické genocidy přijetí návrhu označil za důkaz, „že nejsme osamoceni v naší misi chránit pravdu“. „Jsme velmi rádi, že tuto rezoluci v OSN přijali,“ řekla AFP mluvčí střediska Almasa Salihovičová.