Španělská vláda dnes schválila uznání palestinského státu. Tento krok, který ohlásila už před několika měsíci a jehož cílem je podle ní přispět k míru mezi Izraelci a Palestinci, označila vláda premiéra Pedra Sáncheze za historický. Stejný krok dnes udělaly také Norsko a Irsko, Palestinu jako stát tak nově uznává více než 140 zemí. Šéf španělské diplomacie José Manuel Albares dnes podle televize RTVE řekl, že ve čtvrtek uzná palestinský stát Slovinsko.
Podle Albarese se krok Madridu „zapíše do historie Španělska“. „Naše země tím říká, že k utrpení nelze být lhostejný,“ dodal s odkazem na válku v Pásmu Gazy, která na tomto palestinském území způsobila humanitární krizi a stála tisíce lidských životů. „Přijali jsme uznání (palestinského státu), protože je to jediná cesta, jak zajistit bezpečnost v Izraeli a mír v regionu,“ uvedl také Albares.
Už dopoledne před zasedáním španělské vlády její premiér Sánchez v krátkém projevu řekl, že rozhodnutí jeho kabinetu „není proti Izraeli“ a představuje „důrazné odmítnutí Hamásu, který je proti dvoustátnímu řešení“. Připomněl také, že Španělsko odsoudilo útok Hamásu na Izrael, při němž 7. října palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a asi 250 osob unesli do Gazy.
Podle serveru The Times of Israel (ToI) dnes také vstoupilo v platnost norské uznání palestinského státu, což norský ministr zahraničí Espen Barth Eide označil za „milník v norsko-palestinských vztazích“. Označil za „politováníhodné“, že se podle něj izraelská vláda v řešení izraelsko-palestinského konfliktu nechová „konstruktivně“.
Irský premiér Simon Harris uvedl, že cílem uznání Palestiny je „udržet naději při životě“. „Je to o přesvědčení, že dvoustátní řešení je jedinou cestou, jak mohou Izrael a Palestina žít v míru a bezpečí bok po boku,“ citovala jej agentura Reuters. Harrisova vláda oznámila, že hodlá navázat plnohodnotné diplomatické vztahy s palestinskou samosprávou na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a vyslat tam velvyslance.
Izraelská vláda už dříve Španělsko, Irsko i Norsko za snahu uznat palestinský stát kritizovala a povolala kvůli tomu velvyslance z těchto zemí. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac též obvinil vlády těchto zemí z podpory Hamásu, který Izrael, EU a USA považují za teroristickou organizaci. V pondělí Kac oznámil, že španělský konzulát v Jeruzalémě nesmí od 1. června poskytovat služby Palestincům, obvinil španělskou vládu z antisemitismu a uvedl, že Izrael bude „škodit těm, kteří škodí jemu“.
Sánchez dnes řekl, že od středy jeho vláda bude „soustředit veškeré úsilí na dvoustátní řešení“ izraelsko-palestinského konfliktu a zejména se bude snažit o ukončení krize v Gaze. K tomu je podle něj nutné příměří, větší množství humanitární pomoci a osvobození rukojmích. Hamás zadržuje stále na 130 unesených, z nichž několik desítek zřejmě v zajetí zemřelo. Přes stovku rukojmích propustil loni koncem listopadu výměnou za palestinské vězně během dosud jediného příměří v této válce.
Sánchez také řekl, že Španělsko bude pomáhat Palestinské autonomii v reformách a ve spolupráci s arabskými zeměmi se snažit o svolání mírové konference. Palestinský stát by měl podle Sáncheze vzniknout na Západním břehu a v Pásmu Gazy, které by měly být „spojené koridorem“. A hlavním městem palestinského státu by měl být východní Jeruzalém. Dodal, že španělská vláda neuzná změny hranic z roku 1967, pokud se na nich strany konfliktu nedohodnou.
V roce 1967 se odehrála takzvaná šestidenní válka, nazývaná též třetí izraelsko-arabská válka, během níž Izrael obsadil jordánský Západní břeh i východní Jeruzalém, egyptský Sinajský poloostrov s Pásmem Gazy a syrské Golanské výšiny.
Palestinský stát uznává přes 140 zemí, v posledních týdnech to udělalo několik karibských států: Trinidad a Tobago, Bahamy, Jamajka a Barbados. Z EU tak naposledy učinilo Švédsko v roce 2014. Česká republika podle prohlášení ministerstva zahraničí poskytnutého dříve ČTK samostatný nezávislý palestinský stát neuznává. Uznání učinilo Československo v 80. letech v kroku, který byl podle české diplomacie poplatný tehdejší době.
