Potenciál cítit závist je vrozený. Záleží jen na nás, jestli se rozhodneme ho podněcovat.
Touha žít naplno je přirozená a není na tom nic špatného – je to vrozená součást lidského bytí. Toužíme po přátelství, lásce, moci, bezpečí, a dokonce i po dobrodružství. Bez těchto tužeb by nám mohla chybět motivace usilovat o naplněný život pro sebe i své okolí.
Naše duše však trpí, když nadměrně toužíme po něčem, co mají jiní. Tento pocit, známý jako závist, přebírá normální lidský pud a podobně jako rakovina způsobuje, že se rozrůstá daleko za hranice normálních rozměrů.
Jak závist sílí, vytlačuje z našich životů štěstí – nejen momentální potěšení nebo každodenní uspokojení, ale také smysl a cíl, který svému životu přikládáme. Ve všech těchto ohledech závist podkopává štěstí a nenabízí nic na oplátku.
Nebuďte příliš rychlí, chcete-li ztrátu štěstí považovat pouze za osobní záležitost. Všimli jste si, že nešťastní lidé nemají tendenci navazovat kontakty s ostatními? Jsou pohlceni vlastní sklíčeností. Pouze z místa, kde jsou lidé v širším slova smyslu šťastní, můžeme vidět, že se zapojují do vztahů a společenství, které podporují lidský rozkvět.
9 způsobů, jak závist brání štěstí
Jak vidíte, závist je závažný problém. Je velmi důležité, abyste si tento bod zdůraznili a vykreslili si v mysli živější obraz. Uvedl jsem devět způsobů, jak závist přerušuje naše spojení se štěstím. Snad vám poslouží jako povzbuzení, abyste plevel závisti vykořenili ve chvíli, kdy si všimnete, že ve vašem srdci zapouští kořeny.
1. Zkresluje vnímání reality
Závistiví lidé nevidí svět takový, jaký skutečně je. To, po čem touží, se v jejich mysli vznáší ve velkém, což způsobuje různé navazující komplikace. Někdo se například může na někoho utrhnout za to, že se s ním podělil o dobrou zprávu, a nesprávně si to vyložit jako vychloubání.
2. Snižuje váš náhled na vlastní hodnotu
Podstatou závisti je porovnávání vašeho života s životem někoho jiného, po kterém toužíte. Příliš mnoho času stráveného v tomto stavu mysli vás nakonec přivede k tomu, že se budete považovat za méněcenné než ostatní a považovat je za lepší nebo důležitější, protože dosáhli toho, co chcete vy.
3. Odpor vůči druhým
Uznání, že ostatní mají to, po čem toužíte, neprospívá respektu ani obdivu. Pokud se jedná o někoho, koho znáte, může vám jeho přítomnost připadat ohrožující a sloužit jako neustálá připomínka toho, čeho nemůžete dosáhnout.
4. Chronická nespokojenost se svým životem
Soustředění se na to, co vám chybí, málokdy ponechává prostor k ocenění toho, co máte. Za normálních okolností bychom mohli něco obdivovat, plánovat, jak toho dosáhnout, a pak si dál užívat života. Přílišná touha nás však zaslepuje a zastiňuje vše kromě snažení.
5. Zaměření se na to, na čem záleží
Závist neúměrně zvětšuje hodnotu předmětu, což vede k tomu, že se stane chybějícím kouskem vaší identity. Tento stav může způsobit, že se přestanete soustředit na to, co je skutečně důležité, protože posedlost touto jedinou touhou vytlačí vše ostatní.
6. Vzdalování se od vztahů
Když po něčem intenzivně toužíte, můžete na lidi kolem sebe pohlížet jako na pouhý prostředek k dosažení cíle, místo abyste si vážili vztahů jako takových. Tento zvrat směrem dovnitř vás může nechat lhostejnými k cílům druhých a soustředit se výhradně na své vlastní plány.
7. Ztráta času a mentálního úsilí
Závist vede k nekonečným cyklům přemítání, kdy jste posedlí objekty své závisti, místo abyste si užívali každý den tak, jak přichází. Vaše nejlepší energie se spotřebovává na plány, jak dosáhnout svých přání.
8. Nedostatek vděčnosti za prosté radosti života
Jestliže závist je nejsnazší způsob, jak zničit vaše štěstí, vděčnost je její protilátka. Vděční lidé umocňují svou radost tím, že si váží i malých požehnání. Vděčnost a závist jsou však neslučitelné – podobně jako olej a voda nemohou existovat vedle sebe.
9. Stud a sebezanedbávání
Pokud se vám nepodaří dosáhnout svých přání, můžete obviňovat druhé nebo sebe. V druhém případě můžete zanedbávat vlastní blaho a cítit se nehodní péče, dokud nedosáhnete určitého milníku.
Štěstí nebo závist? Volba je na vás
Filozofové varují před závistí už tisíce let. Pro vědecky zaměřené čtenáře však uvádíme, že výzkumný článek z roku 2009 v časopise Interamerican Journal of Psychology také ukázal, že jedinci s vyšší mírou závisti, kterou sami uvádějí, jsou méně často spokojeni se svým životem a častěji uvádějí pocity nízké energie a nešťastnosti.
Když se filozofie, věda a zdravý rozum shodují, moudrost nám velí brát jejich závěry vážně. Závistí nic nezískáme a všechno můžeme ztratit. Buďte ostražití, když překročíte hranici od pouhé touhy po něčem dobrém k neschopnosti užívat si života bez toho, abyste zazlívali druhým, že mají to, po čem toužíte, a začali se upínat k tomu, abyste to sami získali.
Ukazuje se, že štěstí dobře odpovídá minimalistické filozofii, která sílí spíše odečítáním než sčítáním. Odstraněním závisti – nadměrné touhy po tom, co mají ostatní – pravděpodobně zažijete rostoucí spokojenost s vlastním životem. Tento jednoduchý postřeh lze snadno ověřit na základě osobní zkušenosti. Pokud jsou radost, smysl a štěstí tím, co v životě hledáte, pak pro závist není místo.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
