Jedny z nejvýznamnějších slibů jsou ty, jež dáváme sami sobě.
V našich slovech je ukryta síla, kterou velmi často nedostatečně rozvíjime – slova jsou kouzelná a mohou vytvářet svět kolem nás. Většina z nás však tuto magii nepoužívá, jako by snad ani žádnou moc neměla.
V první řadě se to projevuje tím, že často nedodržujeme slovo, které dáme sami sobě.
Don Miguel Ruiz ve své úžasné knize Čtyři dohody uvádí „Buď bezúhonný ve svém slově“ jako první a nejdůležitější ze čtyř dohod, které mohou změnit váš život. Tato dohoda má mnohem větší hloubku, než si možná na první pohled uvědomujeme. Budu se však zabývat pouze jedním jejím aspektem – dodržováním slova vůči sobě samému.
Některé způsoby, jak nedodržujeme slib, který jsme si dali:
- Řekneme si, že dnes budeme cvičit, ale pak to odložíme, protože máme moc práce.
- Slibujeme si, že přestaneme jíst tolik sladkostí, ale druhý den se podvolíme a sníme kupu zmrzliny a sušenek.
- Řekneme si, že budeme pracovat na smysluplném projektu, ale ten se stále odkládá o další den a další, až uplynou měsíce.
- Říkáme, že budeme meditovat, ale místo toho kontrolujeme telefon nebo e-mail.
Nic z toho není vysloveně špatné a bylo by zneužitím našeho slova, kdybychom se za něco z toho tvrdě kritizovali. Ale co kdybychom začali ctít slovo, které jsme si dali?
Co kdybychom, když si řekneme, že něco uděláme, skutečně danou činnost dodrželi a udělali?
Co by to změnilo v našem životě?
Jak dodržovat slovo, které jsme si dali
Začněme tím, že se zavážeme brát svá slova k sobě samým jako posvátná. Je to slib, a když ho vyslovíme, plně se k němu zavazujeme.
Připomeňme si to pokaždé, když se chystáme svůj slib sobě samému porušit.
Začněme ibtím, že si budeme dávat jen velmi malé sliby – věci, o kterých víme, že je určitě dokážeme splnit. Každý slib pak s plným nasazením dodržujme, a to stále dokola.
Například si slibte, že se půjdete napít vody – a pak to udělejte. Slibte si, že odpovíte na jeden e-mail – a pak to udělejte. Slibte si, že se půjdete projít kolem domu – pak to udělejte. Dávejte si malé sliby a berte je, jako by byly posvátné.
Eliminujte možnost, že něco neuděláte. Můj kouč říká, že pokud jste rodič, vůbec se neptáte, jestli nakrmíte své děti, nebo ne – je to závazek, o kterém nepochybujete. Stejně přistupujte i k závazkům vůči sobě – jako k nezpochybnitelným.
Až je splníte, oceňte sami sebe za to, že jste slovo, které jste si dali, dodrželi. Je to vítězství, které je třeba oslavit. A i když je to jen malé vítězství, je velmi důležité.
Pokud něco pokazíte, ctěte své slovo tím, že uznáte chybu a omluvíte se. Přijměte za to odpovědnost bez obviňování a studu. A pak se zavažte, že se z této chyby poučíte.
Teprve až se zdokonalíte ve snadnějších slibech, měli byste přejít k těm těžším. Místo slibu, že budete psát hodinu, slibte, že budete psát pět nebo deset minut. Místo toho, abyste se snažili meditovat hodinu, meditujte jen pět minut. Totéž platí pro cvičení nebo cokoli, co vyžaduje soustředění. Dávejte si malé sliby a plňte je.
Nedávejte si neurčité sliby – například že se už nikdy nedotknete ani kapky alkoholu. Dávejte si malé sliby, například, že příští hodinu nesníte žádnou sušenku. Pak si splnění slibů usnadněte – zbavte se sušenek nebo je umístěte pryč ze své blízkosti.
Pokud budete pracovat na rozvíjení síly svého slova, časem se stane něčím, o čem nepochybujete. A pak bude vaše slovo jako mocné kouzelné zaklínadlo, které můžete seslat, kdykoli budete potřebovat kouzlit.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
