Maďarsko převezme na začátku července rotující předsednictví Evropské unie. Belgie však nemá v úmyslu jen tak předat předsednictví EU Orbánově vládě.
Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová 3. června prohlásila, že EU by se neměla vyhýbat tvrdým opatřením tváří v tvář krokům Maďarska, které porušují zásady právního státu. Navrhla, aby Budapešti byla odebrána možnost vetovat rozhodnutí v Bruselu. O den později server Politico informoval, že Rakousko podpořilo belgický návrh na pozastavení hlasovacích práv Maďarska v EU.
Za necelé čtyři týdny předá Belgie předsednictví EU Maďarsku. Belgie tímto krokem zvýrazňuje svou frustraci z Budapešti před zahájením šestiměsíčního předsednictví EU v červenci.
Konkrétně Lahbibová vyzvala EU, aby pokračovala v postupu podle článku 7 proti Maďarsku. „Musíme mít odvahu přijmout rozhodnutí: jít až do konce článku 7, uplatnit článek 7 v plném rozsahu, což také znamená zrušit veto,“ řekla pro Politico.
Evropský parlament zahájil tzv. postup podle článku 7 proti Maďarsku v roce 2018. Během řízení byly zemi zadrženy finanční prostředky v celkové výši miliard eur, protože se Brusel obával porušování základních hodnot EU. Řízení však zatím nedospělo do kritické druhé fáze.
„Jaderná varianta“
Tato druhá fáze, kterou nyní prosazují Belgie a Rakousko, se často označuje jako jaderná varianta. Rada by v takovém případě mohla kvalifikovanou většinou pozastavit některá členská práva, včetně hlasovacích práv, některého člena.
Právě hlasování vyžadující jednomyslnost jsou nejkritičtějšími body spolupráce s maďarskou vládou. Premiér Viktor Orbán je často obviňován z toho, že blokuje rozhodování EU o důležitých otázkách. Mezi ně patří závažná rozhodnutí o vojenské pomoci Ukrajině, sankcích proti Rusku a sankcích proti Číně.
Zdá se, že nyní, před předsednictvím Rady EU, se události zrychlují. Belgická ministryně zahraničí zdůrazňuje, že předsednictví umožní maďarskému vedení získat na půl roku větší vliv v EU. Jinými slovy, hrát větší roli „při určování agendy a priorit EU“. Načasování je proto pro Maďarsko rovněž mimořádně důležité.
Orbán: „Jedná se o politickou záležitost“
Maďarská vláda se však nedomnívá, že by Brusel měl s právním státem v Maďarsku skutečný problém.
Maďarský premiér Viktor Orbán tento týden v rozhovoru pro italský list Il Giornale uvedl, že „Evropská unie používá proti Maďarsku nástroje vydírání“, přičemž měl na mysli postup podle článku 7.
Podle premiéra nejde o základní hodnoty EU. „Je to politická záležitost, ochrana právního státu s tím nemá nic společného,“ řekl.
Ministři maďarské vlády v uplynulém roce opakovaně vysvětlili, že země již vyhověla všem požadavkům Bruselu ohledně námitek týkajících se právního státu, i když obvinění nepovažovala za opodstatněná.
Ale vzhledem k válce na Ukrajině by nyní v sázce mohlo být ještě více. Orbán v rozhovoru naznačil, že nyní existuje riziko, že Brusel vyvolá třetí světovou válku. Maďarská vláda je přesvědčena, že ukrajinská strategie EU a NATO by vedla k eskalaci konfliktu a že je tomu třeba zabránit.
Pozastavení hlasovacích práv Maďarska by však do jisté míry znemožnilo zatáhnout za záchrannou brzdu při rozhodování v souvislosti s válkou. Orbán na mírové demonstraci v Budapešti 1. června prohlásil: „Evropa se řítí k válce a jejímu zničení ve vlaku s rozbitými brzdami a šíleným strojvedoucím“, a tomu je třeba zabránit.
Obavy z maďarského veta
Zatímco maďarská vláda hovoří o suverenitě a opatřeních, která mají zabránit třetí světové válce, její politika EU a veto jsou kritizovány i v její vlastní zemi. Maďarská opozice se domnívá, že nejde jen o válku na Ukrajině.
Poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně největší maďarské levicové strany Klára Dobrevová minulý týden v politickém diskusním pořadu maďarské státní televize označila Viktora Orbána za trojského koně – trojského koně vyrobeného na čínské výrobní lince a vybaveného ruským odposlouchávacím zařízením.
Orbánova vláda uvedla, že se ve vztazích s Ruskem a Čínou řídí zásadou „vzájemného respektu“ a doufá v „obchodní vztahy bez ideologie“. Zároveň se Orbánova vláda málo vyjadřuje k otázkám, jako je například závažné porušování lidských práv v Číně, které trvá dodnes.
V roce 2022 Maďarsko vetovalo návrh EU požadující, aby OSN vyšetřila porušování lidských práv v Rusku, jak uvedl server Politico. Mluvčí ruského Kremlu následně vyjádřil maďarské vládě poděkování.
Otázka práva veta je v Bruselu vnímána kriticky právě kvůli možnosti jeho zneužití. Zejména ve vztahu k ekonomicky slabším zemím. Je v tom spatřováno nebezpečí, že by tyto země mohly být vydírány nebo vystaveny nátlaku ze strany velmocí (např. Číny a Ruska).
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
