Je důležité, aby Univerzita Karlova (UK) i česká společnost byly odolné, připravené a dbaly na psychické zdraví. Na úvod zhodnocení šesti měsíců, které uplynuly od tragické střelby na Filozofické fakultě UK, to řekla rektorka univerzity Milena Králíčková. Pro zvýšení odolnosti univerzity vzniká nové Centrum resilience, uvedla.
Při střelbě na fakultě loni v prosinci přišlo o život 14 lidí a 25 dalších bylo zraněno. Po útoku pachatel, který byl podle policie studentem fakulty, spáchal sebevraždu. Králíčková požádala média o maximálně etický přístup. Je podle ní potřeba uvědomit si množství emocí, které v pozůstalých a zraněných zprávy o tragédii vyvolávají.
Centrum resilience, tedy odolnosti, není podle Králíčkové jen reakcí na tragédii, ale i na zvýšenou potřebu psychosociální podpory pro zaměstnance a studenty. Jeho hlavním cílem je rozvoj odolnosti jednotlivců i posílení společného ducha univerzity.
Centrum vzniká podle svého koordinátora Jana Tesárka i v reakci na doporučení expertů. Odolnost je podle něj soubor schopností a informací, které má společnost k tomu, aby zvládla náročné situace. Centrum chce podle Tesárka spolupracovat s bezpečnostním odborem univerzity. Podpořit by mělo vzdělávání lidí například v první pomoci, ve schopnosti reagovat na závažné krize u sebe či blízkých nebo ve schopnosti zpracovávat emoce v náročných situacích.
Zástupci vedení fakulty a univerzity věří, že sdílení informací a zkušeností z uplynulých šesti měsíců by mohlo být přínosné pro instituce, které by se v budoucnosti věnovaly podobným událostem. Zkušenosti je podle děkanky FF UK Evy Lehečkové nutné nezapomenout. Potřeba různorodé podpory, například té psychické, je podle Lehečkové dlouhodobá. Jaké jsou potřeby lidí na fakultě, zjišťovalo vedení dotazníky, z těch vyhodnocuje, co bude nutné v zimním semestru.
Podle Lehečkové je důležitá i dlouhodobá podpora komunitního života na fakultě. Pro zvládnutí podobných situací je podle proděkanky FF UK Andrey Hudákové nutné mít dobře nastavené systémy, například systém psychosociální podpory nebo práce se studenty se speciálními potřebami.
Důležité byly podle ní i webové semináře, které na začátku ledna absolvovali učitelé fakulty. Ty jim podle Hudákové pomohly při komunikaci a prvním setkání se studenty po tragédii. Fakulta podle ní dál bude pokračovat v canisterapii a hipoterapii, tedy terapii s pomocí psa a koně.
V bezpečnosti se škola zaměřuje na školení, diskuse se studujícími, cvičení a nácviky evakuací a krizových plánů. Zásadní je podle zástupců školy i rozvoj Krizového informačního a svolávacího systému. Prostřednictvím tohoto systému bude možné rychle odeslat zprávu na telefon v případě jakékoliv nenadálé nebo rizikové události všem studujícím a zaměstnancům v dané oblasti.
Trauma v reakci na tragické události, jako byla střelba na FF UK, má podle odborníků z Norska, kteří univerzitě pomáhají ve vyrovnávání se s následky tragédie, velký vliv na psychické i fyzické zdraví. Ovlivňuje například problémy se spaním nebo s bolestmi hlavy. Odolnost je podle norské odbornice Grete Dybové, která na konferenci vystoupila on-line, dynamický proces. Zmínila i důležitost obnovení důvěry ve společnost, instituce a blízké vztahy s lidmi. Norští odborníci vycházejí ze zkušenosti s útočníkem Andersem Behringem Breivikem. Ten v roce 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya.
Situace po střelbě byla podle členky kolegia rektorky Lenky Henebergové velmi komplikovaná, na mnoho lidí působí chaoticky, uvedla. Chaosu se dá podle ní předejít poskytováním jasných informací. Jedním z nástrojů komunikace mezi studenty či zaměstnanci a univerzitou byl krizový chat. Ten byl využívaný nejvíce v prvních čtyřech dnech, uvedli zástupci univerzity. Využívali ho studenti i učitelé, zároveň získávali informace o tom, kam se obrátit pro odbornou pomoc.
Po střelbě měli učitelé i studenti možnost využívat skupinové i individuální terapie. Hlavním cílem bylo podle zástupců univerzity zmírnit dopad na psychické zdraví lidí, kteří byli událostí zasaženi, a to tak, aby jim nevznikala posttraumatická psychická porucha. S vyrovnáváním se s traumatem pomáhá i spolek studentů psychologie Peerko.
