Pravicová frakce Identita a demokracie (ID) v Evropském parlamentu se v pondělí rozpadne a většina jejích členů se připojí k nové frakci Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), napsal s odvoláním na své zdroje bruselský server Euractiv. Podobně o vývoji informují i maďarská vládní média.
Právě maďarský premiér Viktor Orbán spolu s českým expremiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO a Herbertem Kicklem, šéfem pravicově Svobodné strany Rakouska (FPÖ), vznik frakce 30. června oznámili. Orbán se od té doby již několikrát nechal slyšet, že jeho frakce se může stát druhou největší politickou skupinou v nově zvoleném europarlamentu.
Euroskeptická frakce ID má podle posledních údajů v Evropském parlamentu 57 mandátů, její hlavní stranou je pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které v ní má 30 křesel. Původně se měla ustavující schůze ID konat již tento týden ve středu, byla ale zrušena. Podle bruselských médií se zasedání odložilo s tím, že se čeká, jaký bude další postup poté, co skončí víkendové francouzské parlamentní volby.
Patrioti pro Evropu oznámili své ustavující zasedání rovněž na pondělí 8. července. Maďarský provládní web Magyar Nemzet s odvoláním na své zdroje napsal, že vůdci ID se v pondělí plánují setkat právě s představiteli Patriotů pro Evropu a dohodnou se na uspořádání společné ustavující schůze.
Tři zakládající formace – FPÖ, nacionálně konzervativní Fidesz a české hnutí ANO – dosahují minimálního počtu europoslanců pro vytvoření frakce. Potřebují zástupce z alespoň čtyř dalších zemí, aby frakce získala registraci ze strany Evropského parlamentu. Ochotu začlenit se do připravované frakce již vyjádřila portugalské formace Dost (Chega), která má dva mandáty. Očekává se, že se připojí i italská Liga, kterou vede vicepremiér Matteo Salvini s osmi mandáty v europarlamentu.
S 30 mandáty patřící francouzskému Národnímu sdružení by velikost frakce výrazně vzrostla. Z ID k Patriotům by pak mohla přejít i pravicová nizozemská Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se šesti mandáty, pravicová belgická strana Vlámský zájem (Vlaams Belang) se třemi mandáty a pravicová a euroskeptická Dánská lidová strana (DF) s jedním mandátem. To vše dohromady dává 73 křesel, splněn je i požadavek na minimálně sedm členských států EU pro vytvoření frakce. Na přeskočení nejsilnějších frakcí by to zatím nestačilo, pro Patrioty by to ale znamenalo páté místo.
Podle posledních údajů EP má nejsilnější lidovecká frakce (EPP) 188 mandátů, frakce socialistů a demokratů (S&D) 136 mandátů, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) 84 mandátů a liberální frakce Renew Europe (Obnova Evropy) 76 mandátů. Frakce Zelených/Evropské svobodné aliance má pak 53 mandátů a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) 46 mandátů.
Stále velký počet, 43 europoslanců, zůstává v kolonce ostatní. U nich není ještě jasné, do které z frakcí se přičlení. Nezařazených již z minulého volebního období je 37 europoslanců.
AfD se zatím nepřipojí
„Le Penová, Orbán a další delegace dosáhli dohody, že ID přestane existovat a vytvoří se frakce nová,“ citoval Euractiv nejmenovaného dobře informovaného europoslance. Jednotlivé národní delegace si podle tohoto zdroje již začaly rozdělovat i vysoké pozice v rámci nové frakce. Zatímco francouzská pravice nejspíš oznámí svůj úmysl připojit se k nové frakci až po nedělním druhém kole voleb, ostatní strany se již v uplynulých dnech netajily svými sympatiemi. Patrioti pro Evropu jsou „nejzajímavějším projektem pro ty, kdo hledají alternativy v Evropě“, nechal se slyšet vůdce italské Ligy Marco Zanni.
Do nově vznikající frakce se prozatím nepřipojí Alternativa pro Německo (AfD). Mluvčí její spolupředsedkyně Alice Weidelové, Daniel Tapp, agentuře DPA nedávno řekl, že to není na pořadu dne. Nicméně jestliže by se tak nakonec stalo a rovněž by se členy nové politické skupiny staly i menší strany z Bulharska, Španělska či Slovenska, společně s 15 mandáty od AfD by celková velikost nové frakce mohla vystoupat až na 95 křesel, poznamenal server Euractiv, což by znamenalo třetí nejsilnější frakci v EP.
Záleží na tom? ptá se server Euractiv. Ano i ne, odpovídá si. Patrioti pro Evropu budou stále tou stejnou skupinou, jako byla Identita a demokracie s tím rozdílem, že budou mít jiné jméno a ve frakci budou nově europoslanci Fidesze a českého hnutí ANO. Většina frakcí se je nadále bude snažit izolovat podle takzvaného pravidla „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami, že nebudou spolupracovat s pravicí. Podle d´Hondtovy metody používané pro rozdělení jednotlivých funkcí v EP podle velikosti frakce by nicméně na Patrioty pro Evropu s případnými 95 mandáty připadalo nominovat až dva místopředsedy Evropského parlamentu a tři předsedy výborů.
Vzhledem k tomu, že předsedové výborů musí tento měsíc získat podporu absolutní většiny, mohou se ostatní frakce dohodnout, že se pokusí pravicové kandidáty vyloučit, poznamenal bruselský server s tím, že podobně se tak stalo již v minulosti. V případě místopředsedů EP je to ale už složitější a strany Le Penové a Orbána mohou uspět.
Během prvního plenárního zasedání, které se koná od 16. do 19. července ve Štrasburku, si europoslanci zvolí svého předsedu a 14 místopředsedů. Kandidátkou na šéfku EP je opět Roberta Metsolaová, v případě místopředsedů se nominace ještě dojednávají. Hlasování je přitom několikakolové, a když se nepodaří 14 míst obsadit v prvních dvou kolech, kde musí kandidáti získat absolutní většinu, koná se kolo třetí, kde už ke zvolení stačí prostá většina. Právě tehdy by mohla krajní pravice uspět a získat jednoho místopředsedu, napsal server Euractiv.
