Prezident Biden prohlásil, že Čína z podpory ruské agrese „nebude mít ekonomický prospěch“.
Americký prezident Joe Biden varoval 11. července čínský komunistický režim, že mu jeho podpora Ruska ve válce s Ukrajinou nepřinese ekonomické výhody a může vést k sankcím, jako je zvýšení cel a ztráta zahraničních investic.
„Musíme se ujistit, že Xi pochopí, že za to bude muset zaplatit určitou cenu,“ řekl prezident Biden na tiskové konferenci na summitu NATO ve Washingtonu s odkazem na vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinpinga.
Prezident dodal, že KS Číny musí pochopit, že „pokud dodává Rusku informace a potřebné kapacity spolu se spoluprací se Severní Koreou a dalšími zeměmi, které pomáhají Rusku ve zbrojení, nebude z toho mít jako důsledek ekonomický prospěch, že získá investice, o které usiluje“.
Prezident Biden poukázal na to, že jeho administrativa zvýšila cla na čínské elektromobily, vzhledem k tomu, že Čína „nedodržuje mezinárodní pravidla“.
„Takže hádejte co? Nebudou moci vyvážet své elektromobily [do] Spojených států bez výrazného cla,“ řekl prezident.
Jeho komentáře přišly den poté, co alianční spojenci z NATO vydali ostrou kritiku Číny a ve společném sdělení označili komunistický režim za „rozhodujícího strůjce“ ruské války na Ukrajině. Transatlantická aliance vyzvala Čínu, aby „ukončila veškerou materiální a politickou podporu ruského válečného úsilí“, zejména transfer materiálů dvojího užití, jako jsou zbraňové komponenty, vybavení a suroviny.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci předminulý týden uvedl, že dodávky z Číny „umožňují Rusku vyrábět rakety, bomby, letadla a zbraně“, které používá k útoku na Ukrajinu.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian během denního brífinku ze dne 11. července dále obvinil NATO, že „nestoudně očerňuje Čínu, aby tak podkopalo její vztahy s Evropou“.
Prezident Biden rovněž hovořil o tom, jak Čína využívá svého tržního vlivu k ovlivňování ostatních zemí.
„Xi věří, že je Čína dostatečně velký trh, aby mohla nalákat jakoukoli zemi, včetně evropských zemí, aby tam investovala výměnou za závazky ze strany Evropy udělat A, B, C nebo D, nebo naopak nedělat určité věci,“ řekl.
Prezident Biden se s vůdcem KS Číny naposledy setkal v listopadu roku 2023 v San Francisku na summitu o ekonomické spolupráci v Asii a Tichomoří. Při osobním setkání se řešilo několik sporných otázek, včetně vojenské komunikace, fentanylu a Taiwanu.
Na otázku, zda by byl připraven jednat s vůdcem KS Číny i za několik let, prezident Biden odpověděl: „Jednám s ním právě teď.“ Uvedl, že s ním má „přímý kontakt“.
Peking a Moskva mají v současné době velmi pevné vztahy. V únoru roku 2022, jen několik týdnů před ruskou invazí na Ukrajinu, povýšili čínský vůdce a ruský prezident Vladimir Putin své vztahy na partnerství „bez hranic“.
V květnu se Putin setkal s čínským vůdcem v Číně, aby potvrdil jejich strategické partnerství, a uskutečnil tak svou první zahraniční cestu od dubna, kdy zahájil nové šestileté prezidentské období. Bílý dům v reakci na to prohlásil, že ho posilování čínsko-ruských vazeb nepřekvapilo, a uvedl, že obě země chtějí „zpochybnit mezinárodní řád založený na pravidlech“.
Podle oficiálních údajů čínských celních úřadů vzrostl v roce 2023 dvoustranný obchod mezi oběma zeměmi na rekordních 240,1 miliardy dolarů, což je o 25 % více než o rok dříve.
–ete–
