Cílem tohoto kroku je čelit pokračující vojenské agresi Pekingu.
Aliance AUKUS zvýší do poloviny roku 2030 počet pohotově nasaditelných ponorek s jaderným pohonem (SSN) v západním Pacifiku na dvojnásobek, uvádí Lowyho institut.
AUKUS je tripartita mezi Austrálií, Spojenými státy a Velkou Británií, která formalizuje několik technologických a vojenských spoluprací.
Jejím nejvýznamnějším rysem je však usnesení vyzbrojit Austrálii ponorkami s jaderným pohonem, které mají čelit rostoucímu vlivu Pekingu v regionu.
„Dominance v námořní oblasti představuje jistou úroveň konvenčního odstrašení, kterou je obtížné získat jinými prostředky. Měla by významně přispět k zachování míru v Indopacifiku nejméně po dobu jedné generace,“ napsal Ross Babbage, generální ředitel společnosti Strategic Forum, pro Lowy Institute.
„Od poloviny 30. let by navíc AUKUS měl zdvojnásobit počet předsunutých SSN v západním Pacifiku v prvních deseti dnech velké krize.“
V říjnu loňského roku jednala australská vláda s předsedou Sněmovny reprezentantů USA Mikem Johnsonem během návštěvy premiéra Anthonyho Albanese v naději, že získá podporu amerického Kapitolu pro přijetí zákona AUKUS.
Očekává se, že po schválení zákona Spojené státy prodají Austrálii svou jadernou ponorku třídy Virginia, čímž zvýší své kapacity pro zajištění otevřeného indo-pacifického regionu.
„Program AUKUS bude jistě čelit na této cestě dalším překážkám. Díky rychlému pokroku však nabývá na síle a důvěra a odhodlání rostou,“ uvedl Babbage ve své zprávě „Deterrence and alliance power: „Proč jsou ponorky AUKUS důležité a jak mohou být dodány“.
Kritici však upozornili na možné negativní důsledky AUKUS, zejména pokud jde o smlouvu o nešíření jaderných zbraní.
„Velká část světa vnímá dvojí metr, když se Austrálie povzbuzuje k využívání mezery v námořním pohonu a zároveň se snaží potrestat protivníka USA za to, že dělá totéž,“ řekl James M. Acton, předseda Jessica T. Mathews a spoluředitel programu jaderné politiky v Carnegie Endowment for International Peace.
„Bude se proto bránit silným mezinárodním donucovacím opatřením a vystupovat proti jednostranným snahám Spojených států. Výsledkem je, že dohoda AUKUS pravděpodobně oslabí odstrašující hodnotu záruk a zvýší pravděpodobnost šíření jaderných zbraní.“
Podobně varoval před nebezpečím, že by mohla Austrálie provádět nákup technologie, s níž nemá zkušenosti James Carouso, hlavní poradce a předseda poradního sboru australského předsedy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
„Jedná se o největší obrannou zakázku v historii Austrálie na technologii, se kterou Austrálie nemá žádné zkušenosti, a její vývoj a dodávky se protáhnou na desítky let,“ řekl Carouso.
Navzdory těmto názorům Babbage uvedl, že tato pozorování mohou být založena na nedostatečně informovaných a zastaralých předpokladech.
„Vážné pochybnosti o AUKUSu byly vyjádřeny v Austrálii, Spojených státech a Velké Británii. Některé z nich byly nedostatečně informované a některé se řídily zastaralými předpoklady. Ostatní obavy jsou však reálné a většinou se řeší nápravnými opatřeními,“ uvedl Babbage.
–ete–
