„Nyní poprvé může být Čína schopna rozmístit malý počet jaderných hlavic i v době míru.“
Podle nedávné zprávy Čína výrazně rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál, a to takovým tempem, že by v příštím desetiletí mohla mít více mezikontinentálních balistických raket než Spojené státy nebo Rusko.
Podle výroční zprávy o zbrojení, kterou dne 17. června zveřejnil Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI), Čína v období od ledna roku 2023 do ledna roku 2024 navýšila svůj jaderný arzenál ze 410 na 500 hlavic.
„Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál rychleji než kterákoli jiná země,“ uvedl ve svém prohlášení Hans M. Kristensen, spolupracovník vedoucího pracovníka programu SIPRI pro zbraně hromadného ničení a ředitel projektu Nuclear Information Project při Federaci amerických vědců. „Téměř ve všech státech, které disponují jadernými zbraněmi, však existují buď plány, nebo výrazné snahy o zvýšení objemu jaderných sil.“
Zpráva uvádí, že „nyní poprvé může být Čína schopna rozmístit malý počet bojových hlavic na raketách i v době míru“. Počet rozmístěných čínských hlavic je relativně malý, 24, což představuje jen 5 % čínského arzenálu.
Přesto se neočekává, že by celkový jaderný arzenál Číny vzrostl nad arzenál Spojených států a Ruska. Pro srovnání, Spojené státy měly k lednu 2024 celkově 5 044 hlavic a Rusko 5 580 hlavic v jaderném arzenálu. Washington z toho disponoval nasazením 1 770 hlavic, zatímco Moskva nasazením 1 710 hlavic.
Velikost čínského jaderného arzenálu podle SIPRI je podobná zprávě Pentagonu z roku 2023, podle níž měla Čína v květnu roku 2023 více než 500 funkčních jaderných hlavic. Pentagon rovněž předpokládal, že by Peking mohl mít do roku 2030 více než 1 000 funkčních jaderných hlavic a do roku 2035 by mohl arzenál dále zvyšovat.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg loni uvedl, že Peking nespolupracuje s mezinárodními normami a zákony týkajícími se šíření jaderných zbraní a nebude k mezinárodnímu společenství upřímný ohledně rozsahu své jaderné expanze.
„Čína rychle rozšiřuje svůj jaderný arzenál, aniž by byla transparentní ohledně svých schopností,“ uvedl.
Začátkem tohoto měsíce Pranay Vaddi, nejvyšší představitel Rady pro národní bezpečnost v USA pro kontrolu zbrojení, uvedl, že Spojené státy mohou usilovat o rozmístění dalších jaderných zbraní v reakci na rozšiřování zásob ze strany Číny, Ruska a Severní Koreje. Podle Vaddiho „všechny tyto země rozšiřují a diverzifikují svůj jaderný arzenál závratným tempem a o kontrolu zbrojení projevují malý nebo vůbec žádný zájem“.
„V příštích letech můžeme dosáhnout bodu, kdy bude nutné zvýšit počet v současnosti rozmístěných jaderných zbraní,“ řekl Vaddi na zasedání Asociace pro kontrolu zbrojení dne 7. června. „Pokud tento den nastane, vyústí to v rozhodnutí, že k odstrašení našich protivníků a ochraně amerického lidu a našich spojenců a partnerů je zapotřebí více jaderných zbraní.“
Výroky vysokého představitele Bílého domu navazují na zveřejnění zprávy kongresové komise pro strategickou pozici Spojených států na konci loňského roku, která doporučila Spojeným státům rozšířit a modernizovat svůj jaderný arzenál, aby tak odradily rostoucí agresi Číny a Ruska.
„Vzhledem k současnému vývoji hrozeb se náš národ brzy setká se zásadně odlišným globálním prostředím, než jaké kdy zažil: budeme čelit světu, kde dva státy vlastní jaderný arzenál srovnatelný s naším,“ uvádí se ve zprávě.
Jaderný arzenál je posilován po celém světě
Zpráva SIPRI zjistila, že jaderné arzenály jsou posilovány celosvětově. Z odhadovaného počtu 12 121 hlavic na celém světě bylo v lednu 2024 přibližně 2 100 hlavic rozmístěno „ve stavu vysoké operační pohotovosti na balistických raketách“ a přibližně 9 585 hlavic bylo uloženo ve vojenských skladech pro případné nasazení.
Jaderné zbraně má nyní devět států: Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
„Zatímco celkový počet jaderných hlavic na světě stále klesá, protože zbraně z dob studené války jsou postupně demontovány, bohužel i nadále rok co rok pozorujeme nárůst počtu funkčních jaderných hlavic,“ uvedl ředitel SIPRI Dan Smith. „Zdá se, že tento trend bude v příštích letech pokračovat a pravděpodobně se ještě zrychlí, což je velmi znepokojivé.“
Zpráva rovněž uvedla, že probíhající konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem a válka mezi Izraelem a Hamásem v roce 2023 oslabily jadernou diplomacii, vzhledem k tomu, že Rusko v lednu 2023 pozastavilo platnost poslední smlouvy o kontrole jaderných zbraní se Spojenými státy.
„Nyní se nacházíme v jednom z nejnebezpečnějších období v dějinách lidstva,“ uvedl Smith. „Existuje mnoho zdrojů nestability – politické soupeření, ekonomická nerovnost, ekologický rozvrat, zrychlující se závody ve zbrojení. Propast se blíží a je čas, aby velmoci udělaly krok zpět a zamyslely se. Nejlépe společně.“
Na této zprávě se podílel Andrew Thornebrooke.
–ete–
