Když jídlo ovládá vaši mysl – Jak se vypořádat s nezdravou závislostí?

V současnosti převažuje užívání léků na hubnutí, z nichž jeden se používá při léčbě závislosti.

Před příchodem zpracovaných potravin se potraviny pěstovaly v přírodě, byly sklízeny a konzumovány za účelem ukojení hladu. Většina potravin, které dnes jíme, však obsahuje umělé přísady a přidaný cukr, který slouží nejen k zajištění pocitu sytosti, ale také k vyvolání chuti na něco dalšího.

V roce 2007 provedli vědci z univerzity v Bordeaux ve Francii pokus, při kterém potkanům nabídli na výběr ze dvou odměn – jednou byl kokain a druhou voda slazená sacharinem.

Ačkoli je kokain vysoce návykový, 94 % krys si vybralo odměnu v podobě sacharinu, což ukazuje na sílu návykového potenciálu intenzivní sladkosti. Jejich volba se udržela i po zvýšení dávky kokainu.

„Naše zjištění jasně ukazují, že intenzivní sladkost může překonat odměnu v podobě kokainu, a to i u jedinců citlivých na drogy a závislých na drogách,“ napsali vědci.

Přehled z roku 2013 analyzoval výzkum srovnávající návykové drogy, jako je kokain, a potraviny s vysokým obsahem přidaného cukru, jako je sacharóza, aby vyhodnotil jeho platnost. Výzkumníci dospěli k závěru: „Na neurobiologické úrovni se nervové substráty odměny za cukr a sladkosti zdají být robustnější než substráty kokainu“. 

Robustní způsob, jakým náš mozek reaguje na cukr a sladké potraviny, může být důvodem, proč je pro mnoho lidí těžké přestat je jíst.

2 vrcholy dopaminu

Kromě cukru poskytuje jídlo obecně více než jen přísun energie.

Jídlo zvyšuje hladinu dopaminu v našem mozku a činí nás šťastnými. Dopaminový systém v mozku je kritickým prostředníkem, který řídí naše stravovací chování.

Ve studii publikované v časopise Cell Metabolism, kterou provedli vědci z Yaleovy univerzity a německého Institutu Maxe Plancka pro výzkum metabolismu, dostalo 13 zdravých účastníků s normální hmotností v kontrolovaném a zkříženém uspořádání dietní intervenci v podobě mléčného koktejlu s vysokým obsahem tuku a cukru nebo roztoku bez chuti.

Výsledky ukázaly, že jídlo způsobuje v našem mozku dvojí uvolňování dopaminu.

V porovnání s verzí bez chuti vedla konzumace mléčného koktejlu k významně vyššímu počtu mozkových oblastí s dopaminovou odezvou. K prvnímu došlo bezprostředně po vypití a k druhému zhruba 5 až 10 minut po jeho dopití.

Když jíme, jakmile se nám jídlo dostane do úst, chuť se rychle přenáší prostřednictvím ústních nervů do specifických oblastí mozku zodpovědných za chuť, což vyvolává další dopaminovou odezvu v mozku.

Skenování mozku (MRI) dále ukázalo, že ve srovnání s kontrolní skupinou bez chuti zvýšil mléčný koktejl uvolňování dopaminu v mozkových oblastech přibližně o 50 až 120 %. Vysoký příjem tuku a cukru aktivuje oblasti spojené s dopaminem.

Vědci dospěli k závěru, že tučné a sladké potraviny nejenže snadno zvyšují dopaminový systém v mozku, ale také mění jeho fungování.

Přečtěte si také:

Jídlo uvolňuje opioidy

Příjem potravy rovněž uvolňuje opioidy v našem mozku. Tyto chemické látky navozující dobrý pocit hrají významnou roli v lidských závislostech a zprostředkovávají příjem potravy vyvolaný chutností.

Ve studii publikované v časopise Journal of Neuroscience vědci pomocí chemické látky, která je zaměřena na opioidní receptory v mozku, třikrát skenovali 10 zdravých mužů: po snězení chutného jídla, po snědení nechutného jídla a po nočním půstu.

Výsledky ukázaly, že jídlo vedlo k výraznému uvolnění těchto opioidů v celém mozku.

Podle studie zveřejněné v časopise The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism se také zjistilo, že aktivace opioidní odpovědi do 100 minut po konzumaci jídla může souviset s rizikem opětovného nabrání hmotnosti u obézních jedinců.

Souhrnně řečeno, mozkové centrum odměny přijímá signály z přirozených opioidů a dopaminu a poté vysílá zprávy do hypotalamu, aby pomohlo kontrolovat chuť k jídlu. Při stravě složené z vysoce zpracovaných potravin s přidanými cukry a tuky nám trvá déle, než se cítíme sytí, což vede k možnému snědení většího množství jídla, což může mít za následek přibývání na váze a obezitu.

Epidemie závislosti na jídle

Žijeme ve stresujícím světě, kde nás zaměstnání, ekonomika, rodina a zdravotní krize staví před naše mysli a těla.

Nevyhovující fyzické a emocionální stavy vedou lidi k hledání potěšení a úlevy. V souladu s tím nám jídlo odměňované zvýšeným množstvím dopaminu a opioidů v mozku krátkodobě zlepšuje náladu, ale má dlouhodobé škodlivé následky.

Potraviny s vysokým obsahem tuku a cukru nejsou ze své podstaty špatné – problémy vznikají, když nad nimi lidé ztratí kontrolu a používají je jako prostředek k odbourání stresu a jedí je v nadměrném množství. Tento opakovaný příjem může být škodlivý pro náš mozek, protože může vést k závislosti, a také pro naše tělo.

Závislost na vysoce zpracovaných potravinách je jedním z problémů naší společnosti. Proto mohou na obezitu zabírat léky proti závislosti.

Bupropion je lék, který pomáhá zvyšovat hladinu určitých chemických látek v mozku, jako je noradrenalin a dopamin, což může zlepšit náladu a snížit chuť k jídlu.

Naltrexon se váže na specifické opioidní receptory v mozku. Tím blokuje účinky přírodních chemických látek zvaných beta-endorfiny, které souvisejí s pocity potěšení a odměny. V důsledku toho pomáhá snižovat nutkání přejídat se.

Existují kromě těchto léků nějaké přírodní, holistické způsoby, jak se zbavit těchto typů závislosti?

Odstranění touhy

V posledních několika desetiletích prokázalo mnoho vědeckých studií neurologické, mentální a metabolické přínosy dvou metod: tradiční meditace vsedě a moderního tréninku všímavosti. Meditace vsedě spočívá v soustředění se na přítomný okamžik, zatímco trénink všímavosti znamená plné uvědomování si činností, kterým se člověk věnuje.

Systematická analýza publikovaná v časopise Obesity Reviews shrnula 18 publikací o účincích intervencí založených na všímavosti (mindfulness-based interventions, MBI) na tělesnou hmotnost. Bylo zjištěno, že po cvičení pozornosti účastníci zhubli v průměru 6,8 kg po ukončení léčby, což představuje průměrný úbytek 3,3 % původní tělesné hmotnosti. Během následujícího monitorování nadále ztráceli v průměru 7,5 kilogramu.

„Naše výsledky ukázaly, že MBI jsou mírně účinné při snižování hmotnosti,“ napsali výzkumníci, ‚a do značné míry účinné při snižování stravovacího chování souvisejícího s obezitou,‘ dodali.

„Meditace všímavosti má dlouhou tradici a používá se ke zvládání chutí k jídlu,“ napsala Katy Tapperová, profesorka psychologie, v článku publikovaném v Clinical Psychology Review.

Meditace je spojena s vyšší integrací mozkových sítí, a má tak potenciál normalizovat abnormální uvolňování dopaminu u lidí se závislostním chováním.

Evropská studie publikovaná v časopise Cognitive Brain Research přijala osm zdravých mužů z Kodaně, kteří denně meditovali po dobu 7 až 26 let, a dvakrát provedla skenování jejich mozku, jednou při provádění meditace a jednou, když meditaci neprováděli.

Výsledky ukázaly 65% zvýšení hladiny dopaminu v oblasti mozku zvané „ventrální striatum“, když meditovali. Elektroencefalogram mozku vykazoval režim hluboké relaxace, což se projevovalo zvýšenou vlnou theta a sníženou vlnou alfa.

Oblast ventrálního striata je část mozku, která nám pomáhá pociťovat potěšení a motivuje nás k vyhledávání odměn, například jídla nebo zábavných aktivit. Často se mu říká „centrum potěšení“, protože hraje klíčovou roli ve směrování našeho chování k věcem, které nás činí šťastnými.

Zvyšování dopaminu pomocí meditace je přirozenější přístup, který s sebou nenese nežádoucí následky spojené s léky proti obezitě používanými k léčbě závislosti na jídle.

V roce 2013 vědci pod vedením Michaela Hagertyho z Kalifornské univerzity v Davisu prokázali, že meditace dokáže aktivovat náš dopaminový systém odměny bez přítomnosti jakéhokoli léku nebo příjemného vnějšího podnětu. Proto může meditace pomáhat lidem zvládat stres a abstinenční příznaky závislosti.

Všímavost se ukázala jako účinná při snižování touhy u pacientů zneužívajících léky v nemocnicích, snižování opětovného užívání návykových látek, potenciální léčbě chronické bolesti zad a závislosti na opioidech a pomáhá zmírnit touhu po alkoholu.

Snížení konzumace jídla ve stresu

Skupina německých neurologů a neuroradiologů zkoumala 66 lidí, kteří měli tendenci se ve stresu přejídat. Někteří z nich absolvovali trénink meditace všímavosti, zatímco ostatní absolvovali běžný zdravotní trénink zahrnující informativní, se zdravím související videoklipy a zvukové ukázky z populárně-vědeckých vysílacích sítí.

Po tréninku všímavosti subjekty hlásily menší chuť na jídlo a výrazně se u nich snížil stres a emoční stravovací chování. Subjekty ve skupině zdravotního tréninku však stejné změny nezaznamenaly.

Skenování mozku účastníků také ukázalo změny v propojeních souvisejících s oblastmi regulujícími odměny, emoce a sebeuvědomění.

Meditace pomáhá také při zvládání negativních emocí. Další studie, publikovaná v časopise CNS Neuroscience & Therapeutics, zkoumala účinek osmitýdenní meditace všímavosti na zdravé a depresivní osoby. U všech 15 účastníků s příznaky deprese došlo k výraznému snížení skóre deprese a úzkosti, které dosáhlo úrovně blízké normálu.

Kromě toho se účastníkům zlepšil metabolismus a došlo ke snížení hladiny kyseliny močové, celkového cholesterolu a glukózy v krvi.

Hledání nové rovnováhy – osobní poznámka

Od roku 2022, kdy jsem se přestěhovala do New Yorku, jsem se ocitla v hlučném, rušném a stresujícím prostředí. Můj život se zrychlil a můj program nabral na intenzitě a naplněnosti.

Díky dostupnosti různých druhů potravin jsem jen těžko odolávala pokušení využívat jídlo k úlevě od stresu.

Naštěstí jsem si s pomocí přátel postupně vypěstovala nový zvyk meditovat ráno před každodenní prací. Znovu jsem tak získala dokonalejší rovnováhu mezi těmi malými dopaminovými molekulami v mozku a hlučnými stresovými hormony v těle.

Ve srovnání se dny bez meditace mám při meditaci lepší kontrolu nad svou chutí na jídlo a řídím své stravování blíže mému dřívějšímu švýcarskému stylu.

I když mi možná chybí můj klidný švýcarský život, tento nový pravidelný meditační návyk mění strukturu mé mozkové sítě a umožňuje mi lépe zvládat těžkosti a životní zkoušky.

Většina mých přátel se silnými meditačními návyky vypadá štíhle a energicky. Tiché sezení neznamená, že naše těla jsou statická. Geny, proteiny a další buněčné molekuly opravují naše těla na mikroskopické úrovni.

Pokud se budeme řídit tradiční moudrostí a necháme své tělo přirozeně se uzdravovat, možná snáze překonáme výzvy naší moderní společnosti. Až se náš život a hodnoty vrátí k tomu, čím bývaly, možná budou jednoho dne všechny naše potraviny opět skutečnými potravinami.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.

–ete–