Česko si dnes připomene 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Památku padlých uctí pietní akty v Praze, Liberci, Brně i dalších městech. Vláda bude večer v zahradě Strakovy akademie promítat film Vlny režiséra Jiřího Mádla a možnost ohlédnout se za temnou kapitolou československých dějin budou mít například účastníci pražského festivalu NeverMore 68. Invaze začala v noci na 21. srpna 1968 a už první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty desítky obyvatel Československa.
Památku padlých uctí od 11:00 představitelé státu i pamětníci tradičně u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Uskuteční se pietní akt s kladením věnců, zúčastní se prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala předseda Senátu Miloš Vystrčil či pražský primátor Bohuslav Svoboda (všichni ODS).
Úřad vlády si výročí vpádu vojsk připomene i promítáním filmu Vlny, jehož děj se odehrává na pozadí událostí kolem Československého rozhlasu koncem 60. let. Pozvání na večerní projekci s účastí režiséra přijal i prezident Petr Pavel.
V Praze se dnes budou k výročí okupace konat také další akce, například festival NeverMore 68, letos s podtématem „ženy disentu“. Lidé si tam budou moci poslechnout příběhy pamětnic či zhlédnout výstavu. Festival návštěvníkům nabídne koncerty, projekci dokumentů nebo debaty a rozhovory, k vidění bude i sovětský tank s invazním pruhem. Výročí připomene i prezentace bronzového památníku sochaře Jiřího Sozanského na nábřeží u Muzea Kampa, akci doprovodí kytarista Michal Pavlíček.
V Brně dnes k výročí okupace odhalí v Merhautově ulici pamětní desku, zúčastní se primátorka Markéta Vaňková (ODS) a starosta městské části Brno-sever Martina Maleček (hnutí SOL). V Liberci je naplánováno tradiční pietní shromáždění u Pomníku obětem okupace 1968. Od 17:00 bude na náměstí Dr. E. Beneše koncert s písněmi Karla Kryla v úpravě Davida Watzla.
Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
