Vědci vyvinuli látky, takzvané ligandy, které mohou zamezit nádorovému bujení a metastázám. Dokáží totiž deaktivovat funkci bílkoviny interleukin 6, která k tomu přispívá. A to tím, že zablokují příslušný receptor v nádorovém prostředí. Pokud se podaří nalézt partnera v komerční sféře, má využití těchto ligandů šanci na klinické testování a poté být součástí léčby. O objevu informovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1. LF UK) v tiskové zprávě.
Interleukin 6 má mnoho funkcí, například se podílí na zahájení imunitní reakce, ale zároveň v nadměrném množství může různým způsobem škodit. Vědci již v minulosti zjistili, že tato bílkovina je důležitým faktorem pro mezibuněčnou komunikaci v nádorovém prostředí.
„Interleukin 6 přispívá k bujení nádorových buněk, jejich migraci, a tím vytváření metastáz. Bez ohledu na typ nádoru, hraje vždy zásadní roli. Podílí se navíc na chátrání onkologických pacientů v závěrečné fázi nemoci a může přispívat k jejich psychickým problémům včetně depresí nebo k poruchám příjmu potravy,“ uvedl Karel Smetana, jehož kmenovým pracovištěm je Anatomický ústav 1. LF UK.
Vědci proto chtěli v dalším kroku výzkumu vyvinout látku, která by komunikační funkci interleukinu 6 v nádorovém prostředí omezila. Díky spolupráci s Laboratoří inženýrství vazebných proteinů v Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) se jim to podařilo. V laboratoři vyvinuli blokátory pro podjednotky interleukinu 6, které funkčně otestovali. Těmito blokátory jsou malé bílkoviny, které se navážou na buňku, kde takzvaně oslepí zmíněné podjednotky. Receptor ho nerozezná a proto neaktivuje protein spouštějící nádorové bujení a metastazování.
Nejslibnější jsou zatím varianty, které zpomalily růst a pohyb rakovinných buněk melanomu, pankreatické rakoviny a glioblastomu v laboratorních podmínkách. „Výsledky naznačují, že tyto vyvinuté proteiny neboli bílkoviny by mohly představovat novou třídu netoxických látek s protinádorovým potenciálem,“ řekl Petr Malý, vedoucí Laboratoře inženýrství vazebných proteinů v Biotechnologickém ústavu AV ČR.
Výsledky vyšly ve vědeckém časopisu Cell Communication and Signaling. Univerzita Karlova a ústav se dohodly na podání společné patentové přihlášky.
