První evropskou kolonii invazních divokých včel květných, které pocházejí z Asie, objevili vědci na Maltě. Objev této drobné včely s latinským názvem Apis florea vyvolal poplach mezi místními včelaři a ochránci přírody, kteří se obávají, že by mohla mít potenciálně zničující dopad na populace původních druhů včel, informoval dnes zpravodajský server The Guardian.
„Je znepokojující, že se Apis florea objevila na Maltě,“ řekl Dave Goulson, profesor biologie na univerzitě v Sussexu. „Včela květná bude pravděpodobně konkurovat původním druhům opylovačů, což je skupina hmyzu, která už je tak jako tak na ústupu,“ dodal. Zároveň podle něj existuje pravděpodobnost, že tyto včely budou přenášet četné choroby, vůči nimž mohou být evropské včely málo odolné.
Podle dřívějších zpráv včela květná pomalu rozšiřuje své teritorium z Asie na Blízký východ a do severovýchodní Afriky. Až dosud ale nebyl nikdy zaznamenán její výskyt v Evropě.
Když byla na Maltě na větvi stromu objevena kolonie čítající více než 2000 dospělých včel, provedli vědci testy DNA, aby mohli určit druh. Jakmile potvrdili, že se jedná o včely druhu Apis florea, byla kolonie odstraněna a zničena.
Vědci, kteří o svém objevu informovali v odborném časopise Journal of Apicultural Research, ale mají podezření, že jedna skupina včel už úl opustila, aby založila novou kolonii.
Blízkost kolonie k volnému přístavu Birżebbuġa, který je hlavním nákladním centrem Malty, naznačuje, že včely mohly na ostrov připlout na některé obchodní lodi.
Vědci se domnívají, že mírné zimy na Maltě a v dalších jihoevropských zemích by mohly umožnit přežití tohoto invazního druhu. Včela květná se vyskytuje také v Izraeli. „Pokud může žít v Izraeli, troufám si tvrdit, že se jí bude dařit i na Maltě,“ řekl Francis Ratnieks, britský entomolog a emeritní profesor včelařství na univerzitě v Sussexu.
Juliana Rangelová, profesorka včelařství na Texaské univerzitě, varovala, že by mohlo být otázkou pouhých několika let, než se tento druh rozšíří na další místa.
„Vzhledem k velkému počtu ostrovů ve Středomoří, které jsou relativně blízko sebe, a také s ohledem na to, že je tak blízko i kontinentální pevnina, je velmi pravděpodobné, že v budoucnu nastanou další takové invaze, které ohrozí naši biologickou rozmanitost způsobem, kterému možná ještě ani nerozumíme,“ řekla Rangelová.
„Jediné, co můžeme udělat, je být ostražití, hlásit každé pozorování exemplářů nebo rojů, které se zdají být odlišné nebo nové, odstranit je, jakmile jsou pozitivně identifikovány, prohledat okolí kvůli dalším možným výskytům a pokračovat v monitorování, zejména pak v přístavištích, kde mohou roje cestovat na lodích,“ dodala vědkyně.
