4. 9. 2024

Zemské volby v Durynsku a Sasku vzbudily velkou pozornost zahraničního tisku po celém světě. Mnohá média v prvních reakcích popisovala výsledky voleb, složitou situaci politických stran v Německu a možné důvody silného výsledku AfD a nováčka BSW.

Zejména v anglicky mluvících zemích a v západní Evropě se projevily obavy o budoucnost Německa. Kromě toho řada anglických a amerických příspěvků poukazovala na možné ohrožení pokračování podpory Ukrajiny ze strany Západu.

Polsko srovnává s NSDAP v roce 1933

Hlavní televizní stanice Telewizja Polska (TVP) v několika reportážích nevyjádřila obavy z možného dopadu na Polsko. Naopak TVP uvedla, že výsledek voleb „znepokojuje Němce“.

Zejména se mnohokrát opakoval komentář lídryně AfD Alice Weidelové, že AfD dosáhla „historického výsledku“. Naproti tomu zpravodajský časopis Polityka hovořil o „zemětřesení pro německou politiku“ a AfD označil za „prvek exotiky NDR“. Ve zjevně připraveném článku se podrobně zabýval pozadím z polské perspektivy. Časopis se typicky pro katolické Polsko odvolával na prohlášení předsedy Německé biskupské konference biskupa Georga Bätzinga, který před volbami vyzval křesťany, aby nevolili Alternativu pro Německo (AfD) a Svaz Sahry Wagenknechtové (BSW). „Výzvy biskupů příliš nepomohly – což není překvapivé, protože většina z nich jsou ateisté,“ poznamenává Polityka.

Dále se v článku objevilo kritické srovnání dnešního německého volebního systému s tím z roku 1933, pokud jde o BSW jako možného vládního partnera CDU, s tím, že protože v Německu jsou strany na rozdíl od polského Sejmu zastoupeny v poměru k počtu hlasů, které pro ně byly odevzdány, koalice netvoří strany, které získaly nejvíce hlasů, ale ty, které spolu nejlépe vycházejí. „Právě to byl úspěch Hitlera, jehož NSDAP nikdy nezískala samostatnou většinu, ale našla koaličního partnera v podobě monarchistických nostalgiků z DNVP,“ shrnuje Polityka. A pokračuje: „Vytvoření většinové koalice za účasti BSW by mohlo být prvním varovným signálem.“

Itálie: „BSW a AfD Putinovy výspy“

Přední italské médium La Repubblica označilo BSW a AfD stejnou měrou za „Putinovy výspy v EU“ a domnívá se: „Zárodky putinismu rostou i ve strukturovaných zemích s pevnou demokratickou tradicí. Události v Durynsku a Sasku jsou toho nejnovějším důkazem.“ Ve stejném duchu napsal konzervativní list La Stampa v titulku, že „extrémní pravice je v Německu na vzestupu“, což má představovat podporu Putinovi. „Evropu nyní čeká budoucnost, v níž se přátelům a služebníkům cara bude dařit uprostřed trollů a dezinformací.“

Španělsko: Kolaps v Německu?

Španělský list El Mundo se obává „scénáře skutečného politického kolapsu v zemi, která tradičně stojí v čele evropské ekonomiky“. Xenofobní debata v souvislosti s nárůstem extremistických trestných činů páchaných migranty představuje „vážnou hrozbu pro evropský projekt“.

Francie: „Tvrdý trest pro koalici“

„Vystoupení krajní pravice v Durynsku a Sasku dále oslabuje koalici Olafa Scholze“, píše v titulku přední francouzské médium Le Monde. A střízlivě konstatuje, že tento „tvrdý trest pro tři koaliční strany není nijak překvapivý“. Francouzské zahraniční vysílání Radio France Internationale, jehož široká působnost v Africe má rozhodující vliv na obraz Evropy v této zemi, použilo pro výsledek voleb stejně jako řada dalších zahraničních médií metaforu „zemětřesení“ s odkazem na skutečnost, že „poprvé v poválečné historii Německa vyhrála zemské volby krajně pravicová strana“.

Deutsche Welle: „Nejlepší přátelé Ruska v Německu“

Jiná zahraniční vysílací stanice, Deutsche Welle (DW), která je financována německými daňovými poplatníky, je ve svém anglickojazyčném vysílání obzvláště ostře zaměřena proti AfD a BSW a obě označila za „nejlepší přátele Ruska v Německu“.

DW má široký dosah v Latinské Americe a arabském světě, a proto pomáhá utvářet obraz Německa v těchto zemích. „Obě strany mají úzké vztahy s Ruskem a odmítají podporu Ukrajiny,“ vysvětluje DW. Sahra Wagenknechtová a její nově založená strana BSW jsou rozhodnými kritiky jakéhokoli vojenského zapojení. A z ruské agresivní války proti Ukrajině viní USA a NATO.

Británie, USA a Austrálie: V centru pozornosti po celém světě

Britský deník The Guardian za výsledkem voleb tuší neúspěch německého sjednocení: „Úspěch krajně pravicové AfD ukazuje, že východní a západní Německo se od sebe stále více vzdalují.“ Dvoje zemské volby odhalily, „jak si východní voliči prosazují vlastní politickou identitu“.

Veřejnoprávní televize Australian Broadcasting Corporation (ABC) v podrobném internetovém článku s překvapením konstatovala, že „málo známá německá spolková země Durynsko se po volebním vítězství krajně pravicové nacionalistické strany dostala do centra pozornosti celého světa“. Je to poprvé, co se něco takového stalo v německé spolkové zemi „od dob nacistického režimu“.

Podle amerického listu Wall Street Journal (WSJ) je „hlavním příběhem“ německých zemských voleb „ani ne tak vzestup krajní pravice, jako spíše rozpad vládní koalice Olafa Scholze“. Podobně jako ABC dochází WSJ k závěru: „Státní volby v Německu zřídkakdy přitahují velkou pozornost mimo největší evropskou zemi. Tentokrát však všichni dělají výjimku, protože výsledky nedělních parlamentních voleb v Sasku a Durynsku nadále burcují kontinent, který je již otráven úpadkem tradičních stran a vzestupem povstalců.“

Světová tisková agentura Associated Press se sídlem v New Yorku přináší dlouhý článek o pozadí volebního výsledku a v závěru zdůrazňuje: „Postoj Německa k ruské válce na Ukrajině je citlivou otázkou i na Východě. Berlín je po USA druhým největším dodavatelem zbraní na Ukrajinu; jak AfD, tak BSW jsou proti těmto zbrojním dodávkám. Wagenknechtová napadla také nedávné rozhodnutí německé vlády a USA začít od roku 2026 umisťovat v Německu rakety dlouhého doletu.“

Blízký východ: „Nenávistná rétorika vůči přistěhovalcům“

Zdá se, že v Izraeli nemají německé zemské volby téměř žádný ohlas. Země se v současné době zabývá výhradně sama sebou a válkou v Gaze. Ve stejnou dobu, kdy byly v Německu oznámeny výsledky voleb, protestovalo v Tel Avivu 200 000 Izraelců proti vládě Benjamina Netanjahua. Nicméně popisnou zprávu o Durynsku a Sasku zveřejnil deník Jerusalem Post alespoň prostřednictvím tiskové agentury Reuters. Ve vysocenákladovém deníku Haaretz článek nevyšel.

V arabském světě je situace jiná. Jako reprezentativní příklad zde uvádíme přední médium Al Jazeera. Pokládá otázku: „Máme se obávat obnovení krajní pravice v Evropě?“. O AfD píše: „Höcke je známý svou štvavou rétorikou proti přistěhovalcům a islámu a v posledních letech se stal jedním z nejradikálnějších a nejvýznamnějších vůdců AfD.“ Al Jazeera rovněž vysvětluje pozadí voleb: „Hlasování v Durynsku a Sasku se konalo jen něco málo přes týden po smrti tří lidí při útoku nožem, který v Německu vyvolal ostrou debatu o přistěhovalectví.“

Je příznačné, že Al Jazeera ani většina arabských médií se o národnosti útočníků nožem v Německu nezmiňuje.

O autorovi:

Tom Goeller je novinář, amerikanista a politolog. Pracoval jako dopisovatel ve Washingtonu a v Berlíně, mimo jiné pro deník The Washington Times v americkém hlavním městě. Od dubna 2024 píše mimo jiné pro deník Epoch Times.

etg

Související témata

Přečtěte si také

Fiala: Volby do krajů a Senátu se budou konat i přes záplavy v části regionů
Fiala: Volby do krajů a Senátu se budou konat i přes záplavy v části regionů

Krajské a senátní volby se v pátek a sobotu uskuteční. Vláda je přesvědčená, že je schopná zajistit hlasování i v místech zasažených povodněmi.

Česko dál sužují povodně, mají tři oběti, na jihu má pršet do středy – shrnutí
Česko dál sužují povodně, mají tři oběti, na jihu má pršet do středy – shrnutí

Česko stále sužují rozsáhlé povodně, nejhorší situace zůstává v Moravskoslezském kraji, kde mají povodně tři oběti.

S Jaroslavem Turánkem o volbách, cenzuře, kontroverzních výzkumech, zdravotní péči a problémech AI
S Jaroslavem Turánkem o volbách, cenzuře, kontroverzních výzkumech, zdravotní péči a problémech AI

S Jaroslavem Turánkem jsme si povídali o kandidatuře do Senátu a hodnotové orientaci, se kterou tam jde, o cenzuře a polistopadovém vývoji i kontroverzních výzkumech. Poukázal i na problém s umělou inteligencí.

EU bojkotuje Maďarsko – a brání tak vlastnímu rozhodnutí o dluhu a Draghiho plánu
EU bojkotuje Maďarsko – a brání tak vlastnímu rozhodnutí o dluhu a Draghiho plánu

Od mírové mise maďarského premiéra Viktora Orbána bojkotují komisaři EU a ministři řady členských států předsednictví EU. Naposledy tímto způsobem zabránili přijetí usnesení o důležitých finančních otázkách.

Praxe tradičních řemesel: Jak začít?
Praxe tradičních řemesel: Jak začít?

Vytvářením něčeho užitečného a krásného děláme náš svět - a sami sebe - lepším. Tradiční řemesla nás sbližují s hmotným světem, minulostí a vlastním tělem.