Debata o navracení žadatelů o azyl na německých hranicích se rozhořívá. Po Rakousku odmítá automatické odmítnutí také Polsko. Polsko to považuje za porušení Schengenské dohody a místo toho požaduje zvýšení bezpečnosti na vnějších hranicích EU.
Debata v Německu o vracení žadatelů o azyl na hranicích bez dalšího řízení vyvolává stále větší podráždění v sousedních zemích. Poté, co Rakousko již v pondělí 9. září vzkázalo, že nebude k dispozici pro automatické vracení uprchlíků na vnějších hranicích Německa, přišlo podobné prohlášení také z Polska.
Šéf polské vlády Donald Tusk v úterý hovořil o „nepřijatelném“ přístupu. Německo, které od října loňského roku provádí hraniční kontroly na polských hranicích, „prakticky pozastavilo“ platnost Schengenské dohody.
Vracení je pravidlem na hranicích Polska s Běloruskem
Polsko se považuje za oběť „hybridní války“. Z té je obviňován prezident Ruské federace Vladimir Putin a jeho spojenec v Bělorusku Alexandr Lukašenko. Oba prý záměrně podporují příliv žadatelů o azyl z Blízkého východu a středoasijských zemí na hranice s Polskem.
Podle Tuska Polsko nepotřebuje posílit kontroly na polsko-německých hranicích. Místo toho by země jako Německo měly hrát větší roli při „ochraně a zabezpečení vnějších hranic EU“. Tusk chce v blízké budoucnosti požádat ostatní členské státy, kterých by se případná změna hraničního režimu v Německu dotkla, o „naléhavé konzultace“.
Polsko již s tichým souhlasem EU provádí hraniční politiku, která podle kritiků systematicky porušuje právo EU a mezinárodní úmluvy o ochraně práv uprchlíků. Násilí ze strany pohraniční stráže, odstrkování a zabavování majetku jsou na denním pořádku. Hovoří se také o úmrtích.
Praktikuje již Německo de facto pushbacky?
V létě 2022 postavilo Polsko podél hranice s Běloruskem více než čtyři metry vysoký hraniční plot. V prosinci 2023 vláda vedená liberální Občanskou platformou (PO) dokonce povolila použití střelných zbraní v případě narušení hranic.
Jen velmi málo lidí hledajících ochranu, kteří se dostanou přes běloruskou hranici do Polska, tam zůstane. Většina z nich se snaží dostat do Německa. Do země se přitom tímto způsobem každý měsíc dostane trojciferný počet uprchlíků. V předchozích letech bylo toto číslo výrazně vyšší.
Podle organizace na pomoc uprchlíkům Pro Asyl je pokles počtu azylantů způsoben také tím, že Německo již systematicky praktikuje odsun na své východní hranici. Pomocníci jsou také zastrašováni. Polské noviny wpolityce.pl zmiňují případ umělce Michaela Kurzwellyho z Frankfurtu nad Odrou.
Ten se snažil pomoci dvěma jemenským uprchlíkům, kteří byli předtím převezeni přes hranici do Słubic, znovu vysvětlit spolkové policii jejich žádost o azyl. Poté byl spolu s nimi odvezen zpět na polskou stranu kvůli podezření z převaděčství.
Pro Asyl: „Lidé, kteří vstoupili do země, jsou zastrašováním odrazováni od podání žádosti o azyl.“
Přibližně 80 žadatelů o azyl, kteří tábořili v Zieloné Hoře, se prý také pokusilo požádat o azyl na německé straně, v některých případech i několikrát. Ačkoli by Německo bylo podle platných zákonů povinno v takovém případě alespoň zahájit řízení, byli vráceni do Polska, aniž by čehokoli dosáhli.
Kontrola mohla také odhalit, že tam cestovali balkánskou cestou – v tomto případě by za azylové řízení bylo odpovědné Řecko, Itálie nebo Bulharsko. Podle Pro Asyl se počet žadatelů o azyl odmítnutých na polských hranicích zvýšil ze tří v předchozím roce na 2 386 v letošním roce.
Zároveň se počet žádostí o azyl podaných ve stejném období snížil z 2 268 na 450. Mluvčí Pro Asyl Dirk Morlok se vyjádřil k zamítnutým žádostem:
„Takto drastický nárůst počtu žádostí je třeba objasnit a potvrzuje naše obavy, že na německých hranicích může docházet k nezákonnému odmítání žádostí.“
Morlok také vysvětlil, že ví o případech, kdy policie dokonce zastrašovala lidi, kteří do země vstoupili nelegálně, s cílem odradit je od žádosti o azyl.
Počet žádostí o azyl v Německu výrazně klesá
CDU/CSU, která k takovému postupu vyzvala již před summitem o migraci, který pořádala spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, v úterý summit opustila. Nicméně tato otázka není mimo hru: FDP, koaliční partner, rovněž volá po navracení migrantů na hranice. Kromě toho se koalice již před čtrnácti dny rozhodla snížit dávky pro žadatele o azyl, jejichž řízení je pravděpodobně v kompetenci ostatních států EU.
Zastánci automatického odsunu se odvolávají na dublinská pravidla EU. Podle těchto pravidel je za provedení azylového řízení odpovědný ten členský stát, ve kterém žadatel o azyl poprvé vstoupil na území EU. Tímto státem zpravidla není Německo.
Nicméně například Německo v loňském roce přijalo 329 035 žádostí o azyl z celkového počtu 1 049 020 v celé EU. Jeho politici obviňují příchozí země z toho, že jednoduše umožňují žadatelům o azyl pokračovat v cestě, místo aby samy prováděly azylové řízení. Země jako Polsko naopak kritizují, že Německo samo v minulosti přitahovalo azylovou migraci svou otevřenou migrační politikou a štědrými sociálními dávkami. Počet žadatelů o azyl v Německu zhruba od listopadu loňského roku klesá. Letos je zde zatím podáno o 21,7 procenta méně žádostí o azyl než ve stejném období loňského roku.
Podezření na teroristický útok v Solingenu však vyvolalo politickou aktivitu. Podezřelým je syrský uprchlík, který poprvé vstoupil na půdu EU v Bulharsku v prosinci 2022 a odcestoval do Německa. Tam byla jeho žádost o azyl na začátku roku 2023 zamítnuta s odůvodněním, že za azylové řízení je kvůli dublinským pravidlům odpovědné Bulharsko. Plánovaná deportace se však nezdařila kvůli nepřítomnosti osoby, která vstoupila do země.
Unie trvá na „výjimečném stavu v zemi“
Ministryně Faeserová loni nařídila hraniční kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem. Nyní usiluje o „nový model účinného odmítání migrantů na hranicích v souladu s evropským právem“. Unie vyzvala k vyhlášení „stavu nouze“ s odvoláním na článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
To by mělo umožnit automatické a okamžité odbavení na hranicích pro osoby, které cestovaly do Německa přes bezpečné třetí země a nemají vízum. Směrnice EU o navracení osob to umožňuje pouze v případě, že žádost o azyl již byla podána jinde a dotčené sousední země s tím souhlasí. To by vyžadovalo formální postup k vyjasnění odpovědnosti.
Bývalý předseda Spolkového ústavního soudu Hans-Jürgen Papier naproti tomu považuje zamítnutí podle § 18 zákona o azylu za možné a dokonce za nezbytné. Tento paragraf stanoví, že osobám cestujícím z bezpečných třetích zemí musí být vstup odepřen.
Papier považuje odmítnutí na hranicích za přípustné
Zároveň však uvádí, že tento postup by neměl být používán, například pokud předpisy EU vyžadují provedení azylového řízení. Podle dublinských pravidel jsou za takové řízení odpovědné země prvního vstupu. Návratová směrnice však předepisuje formální postup pro vyjasnění odpovědnosti.
Nyní je také otázkou výkladu, do jaké míry by mělo být řízení o vyjasnění příslušnosti k azylovému řízení již za takové považováno. Papier se domnívá, že vnitrostátní právo má přednost:
„Humanitární výjimky se na vnějších hranicích Německa staly pravidlem. To je v rozporu s významem práva na azyl.“
Švýcarsko zatím reagovalo na zpřísnění kontrol v Německu klidně. Státní sekretariát pro migraci (SEM) uvedl, že s ohledem na zkušenosti získané od října 2023 se očekává, že nebudou mít na Švýcarsko „žádný dopad“.
Sarah Proginová, profesorka evropského a migračního práva na univerzitě ve Freiburgu, o tom pochybuje. Pro SRF News uvedla, že ve Švýcarsku „uvízne“ více lidí, kteří nebudou moci pokračovat v cestě do Německa.
Klid v Česku – strach mezi výzkumníky migrace
Z České republiky zatím nepřišla žádná reakce na úrovni ministerstev. Česká republika je sama ve sporu se Slovenskem, protože Praha také blokuje vstup žadatelů o azyl na svých hranicích.
Rakouský výzkumník migrace Gerald Knaus naopak varoval ZDF před možnými důsledky změny německé hraniční politiky:
„Pozastavení platnosti práva EU by bylo atomovou bombou, vedlo by k tomu, že by ho napodobilo mnoho členů EU.“
Konečným výsledkem by byly vážné vnitřní spory a chaos ve společenství států.
