Po útoku v Solingenu požaduje CDU obnovení hraničních kontrol na všech německých hranicích. Sousední země varují před koncem schengenského systému, který je považován za jádro integrace EU. Podezřelý Issa al H. v té době cestoval ze státu, který není součástí schengenského prostoru.
Útok v Solingenu z minulého pátku 23. srpna vyvolal požadavek po plošném obnovení hraničních kontrol při vstupu do Německa. Po tom volá zejména CDU. Měly by se týkat hranic se všemi sousedními zeměmi Německa. Zatímco kontroly, které jsou v platnosti již zhruba devět měsíců, byly doprovázeny poklesem počtu neoprávněných vstupů, sousední země se obávají o schengenský systém.
Schengenský systém nevylučuje hraniční kontroly, ale považuje je pouze za výjimku
Cílem Schengenské smlouvy, která byla uzavřena v roce 1985 a na kterou v 90. letech navázalo několik prováděcích dohod, bylo vytvořit evropský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích. To mělo umožnit občanům ES a později EU uplatňovat jejich čtyři základní svobody podle evropských smluv.
Hraniční kontroly by proto neměly být zcela vyloučeny. Jejich zavedení však musí být oznámeno a mělo by zůstat časově omezené. Prodloužení by mělo být možné pouze v naléhavých případech potřeby. Stacionární kontroly zavedené v Bavorsku v roce 2015 pro cestující vstupující z Rakouska však platí dodnes.
V říjnu loňského roku zavedla spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová stacionární hraniční kontroly také na hranicích s Polskem, Českou republikou a Švýcarskem. Během mistrovství Evropy ve fotbale a olympijských her byly tyto kontroly posíleny a namátkové kontroly byly organizovány také s ohledem na Francii.
Výrazné snížení počtu nepovolených přechodů
Hraniční kontroly, které jsou v současné době zavedeny pro cestující z Rakouska, zůstanou zpočátku v platnosti až do 11. listopadu. Stávající stav na pozemních hranicích s Polskem, Českou republikou a Švýcarskem bude přezkoumán 15. prosince.
Ministryně Faeserová prohlásila, že kontroly zůstanou v platnosti, dokud se počet nelegálních překročení hranic výrazně nesníží. Podle posledních údajů se tak již stalo. Jak nedávno informoval deník Rheinische Post, počet neoprávněných vstupů výrazně klesl z téměř 130 000 v předchozím roce na dosavadních 53 000 vstupů. Podle situační zprávy Spolkového kriminálního úřadu (BKA) byl v loňském roce zaznamenán nejvyšší počet neoprávněných překročení hranic od roku 2016.
Německý policejní svaz (GdP) se ke kontrolám na hranicích staví i nadále kriticky a pochybuje o jejich dlouhodobé účinnosti. Organizace poukazuje na to, že jejich údržba vyžaduje značné personální náklady. Kromě toho by se pašeráci kontrolám přizpůsobili a hledali by alternativní přepravní trasy.
Útočník ze Solingenu nevstoupil do země ze státu schengenského prostoru
Syrský žadatel o azyl, podezřelý z útoku v Solingenu, přicestoval v prosinci 2022 z Bulharska – země, která v té době ještě nebyla členským státem Schengenu.
Tento krok CDU, která by mohla být po spolkových volbách v roce 2025 ve vládě, vyvolal v sousedních zemích znepokojení. Několik vládních představitelů se obává možného dominového efektu, který by mohl otřást celým schengenským systémem.
Hana Malá z českého ministerstva vnitra pro Euractiv uvedla, že přístup požadovaný EU je „zásadní odchylkou od současné legislativy a samotného principu Schengenu“. Problém je třeba řešit „na nejvyšší politické úrovni a napříč Evropou“.
Obavy vyjadřuje také polské ministerstvo vnitra. Stávající kontroly již vedly k „potížím v pohraničním styku“. Místo úvah o zavedení trvalých kontrol by měl Berlín zvážit „brzké zrušení kontrol na polských hranicích a případná alternativní opatření“.
Zelení: Úspěchy hraničních kontrol jsou „velmi sporné“
Mluvčí belgické vlády rovněž vyjádřil nepochopení. Podle Bruselu je místní ekonomika velmi otevřená. Proto je „hladké fungování schengenského prostoru zásadní“. Trvalé znovuzavedení hraničních kontrol na všech německých přechodech se ve zbývajícím období koaliční vlády kvůli Zeleným pravděpodobně nepodaří.
Ti již v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové vyjádřili obavy ze stávajících hraničních kontrol. Ty nejsou v souladu s právem EU, protože kontroly tohoto druhu jsou „povoleny pouze ve výjimečných případech, na přísně omezenou dobu a jako poslední možnost“. S odkazem na přiložený odborný posudek zpochybňují také předchozí zprávy o úspěchu. Ty jsou podle autorů „velmi pochybné a v mnoha případech statisticky neprokázané“.
