Od mírové mise maďarského premiéra Viktora Orbána bojkotují komisaři EU a ministři řady členských států předsednictví EU. Naposledy tímto způsobem zabránili přijetí usnesení o důležitých finančních otázkách.
V červenci začalo maďarské předsednictví v Radě EU – a vedle eurokomisařů se ho rozhodli bojkotovat také ministři řady členských států. Premiér Viktor Orbán byl dosud kritizován především za svou tvrdou migrační politiku, která často bránila koordinovanému postupu.
Komise EU a stále více členských států se mezitím přidává na jeho stranu. Orbán je nicméně stále kritizován za svou mírovou misi na začátku svého předsednictví, která nebyla koordinována s Bruselem.
Od té doby se komisaři EU a ministři z mnoha členských států neúčastní jednání organizovaných předsednictvím Rady v Budapešti. Naposledy se tak stalo v pátek 13. září, kdy bylo naplánováno zasedání ministrů financí.
Zasedání Euroskupiny se v Maďarsku konalo podle plánu
Dostavila se pouze třetina ministrů – s odvoláním na jednání o rozpočtu v Berlíně se dostavil i německý ministr Christian Lindner. Zúčastnili se však zástupci Itálie, Belgie, Lucemburska a několika východoevropských zemí.
Přítomni byli také prezidentka ECB Christine Lagardeová, předseda Euroskupiny Paschal Donohoe a předsedkyně MMF Kristalina Georgiewa. Před zasedáním ministrů financí se konalo také jedno ze zasedání Euroskupiny.
Vzhledem k bojkotu ze strany komisařů EU a většiny ministrů nemohla být přijata žádná rozhodnutí. Jedním z bodů jednání byla otázka financování budoucích opatření na ochranu klimatu na úrovni EU.
Střízlivá zpráva potvrzuje, že Evropa v celosvětovém měřítku zaostává
Nejen v této otázce, která byla donedávna na vrcholu bruselské agendy, však nyní hrozí, že rozhodnutí budou odložena až do roku 2025. Na úrovni ministrů financí neproběhla ani debata o tématu, které v předchozím týdnu vyvolalo rozruch v celé EU.
V pondělí představil bývalý prezident ECB Mario Draghi svou dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti EU. Z pohledu Bruselu to bylo vystřízlivění. Místo toho, aby se Evropa stala světovou ekonomickou velmocí a globálním politickým faktorem, stále více zaostává.
Podle studie EU ve srovnání s ostatními regiony světa ztratila. Zejména USA nechaly od roku 2000 Evropany ve všech ohledech za sebou. Produktivita v Evropě je slabá, zatímco příjem na obyvatele ve Spojených státech rostl téměř dvakrát rychleji. Některé technologické oblasti, jako je například cloud computing, jsou pro EU již dávno ztracené.
Společný dluh jako poslední možnost?
Draghi uvádí, že Evropa bude muset „omezit některé, ne-li všechny naše ambice“. Ani model sociálního státu, kterým se EU již během studené války prezentovala jako globální vzor, již není dlouhodobě finančně únosný.
Lidé ztratili životní úroveň, ale také podniky trpěly cenami elektřiny a plynu, které byly mnohonásobně vyšší než v USA. Podle Draghiho zprávy existuje riziko, že „dekarbonizace bude působit proti konkurenceschopnosti a růstu“.
Podle bývalého prezidenta ECB však situace není zcela beznadějná. Evropa má stále šanci dohnat ztrátu, přinejmenším v oblastech, jako je elektromobilita, obrana a do jisté míry i umělá inteligence.
Draghi doporučuje roční investice na úrovni EU ve výši až 800 miliard eur, které by umožnily „průlomové inovace“. Aby toho však bylo dosaženo, musí být členské státy připraveny spolupracovat. V důsledku by to znamenalo také ochotu společně se zadlužit.
Bojkot Maďarska zabránil debatě o Draghiho plánu na úrovni ministrů EU
V zemích, jako je Německo, již tato myšlenka vyvolala energický odpor. Spolkový ministr financí Christian Lindner se k Draghiho plánům vyjádřil „velmi skepticky“.
V původním prohlášení pro ntv vyslovil podezření, že „německo nakonec zaplatí za ostatní“. Podle Lindnera to „nemůže být mistrovský plán“.
Šéfka ECB Christine Lagardeová byla Draghiho zprávou rovněž „ohromena“. Podle zprávy Euractivu však zároveň uvedla, že nevidí „žádný mandát“ pro změnu své měnové politiky. Zajištění konkurenceschopnosti EU je úkolem, který připadá evropským vládám.
Na zasedání ministrů financí nebylo možné zjistit, které země Draghiho iniciativu uvítají – dá se očekávat, že půjde především o jihoevropské země. Vzhledem k bojkotu ze strany většiny vlád zemí EU nebylo možné o tomto tématu ani diskutovat.
