Komentář
Po dalším neúspěšném teroristickém plánu, tentokrát v režii Pákistánce žijícího v Kanadě, který se snažil zabít židy v New Yorku na výročí loňského útoku Hamásu v Izraeli, všichni hlasitě prohlašují: „ISIS je zpět.“
Přesto je tato analýza chybná.
Aby se někdo nebo něco „vrátilo“, muselo by to nejprve odejít. Tento návrat může být překvapivý nebo očekávaný, ale nakonec má svůj význam. Pokud jde o teroristickou skupinu ISIS, ta se „nevrátila“, protože v první řadě nikdy neodešla.
Skupina existuje od poloviny roku 2010 a do současné podoby se transformovala poté, co vznikla jako pobočka al-Káidy v Iráku. Zajímavé je, že i al-Káida se od ISIS distancovala, protože ji považovala za příliš násilnou!
ISIS vytvořil tzv. chalífát, který se rozkládal na části území Iráku, Sýrie a kurdského území, a po dobu půl desetiletí páchal nevýslovné zločiny, včetně stínání hlav, topení, upalování lidí zaživa v klecích, hromadných poprav, sexuálního otroctví a „trhů“, kde byly ženy kupovány a prodávány „bojovníkům“ ISIS. Skupina se dále pokusila o genocidu náboženské sekty jezídů, jejíž příslušníky zavrhla jako „uctívače ďábla“.
Díky Spojeným státům a jejich koaličním partnerům byl chalífát do roku 2019 rozpuštěn. Mnozí oslavovali konec těchto zrůdných džihádistů.
ISIS však nejenže nesložil zbraně v Iráku a Sýrii – dnes pravidelně provádí útoky v obou zemích – ale skupina vytvořila tucet či více „provincií“ v západní Africe, střední Africe, východní Africe, Mosambiku, Jemenu, Somálsku, Afghánistánu, Indii a Střední Asii. Tyto „dceřiné společnosti“ zabily za posledních několik let tisíce lidí. ISIS v mnoha ohledech předstihl na seznamu nejsmrtonosnějších teroristických skupin al-Káidu – která sama o sobě není mrtvá. Nejčastěji zmiňovanou odnoží je dnes ISIS-K neboli ISIS-Khorasan, která působí v Afghánistánu a Pákistánu. Skupina ISIS-K je zodpovědná za březnový útok na hudební podnik Crocus City Hall u Moskvy.
To ale není vše. Jednotlivci nebo malé buňky „inspirované“ ISIS provedli nenápadné útoky, ve Francii, Německu, Nizozemsku a Belgii a byl zmařen jejich plán zaútočit na koncert Taylor Swift v Rakousku. Dokonce došlo k možnému útoku inspirovanému ISIS v Irsku, zemi, která je spíše zvyklá na akce IRA než na džihádistické útoky.
Také my v Kanadě jsme se stali terčem útoků. Kromě nedávného spiknutí, které bylo zmařeno díky RCMP a FBI, jsme byli svědky útoku v Canadian Tire ve Scarborough v roce 2017, který provedl imitátor ISIS, a v Edmontonu ve stejném roce. Před několika týdny zatkla RCMP otce a syna, kteří údajně připravovali útok s potenciálně hromadnými oběťmi v Torontu. Otec se již dříve objevil na videu ISIS, na kterém „rozčtvrtil“ zajatce. Tuto hrozbu se podařilo zneškodnit jen díky zpravodajským informacím, které kanadským agenturám poskytla Francie.
Tento příval útoků ISIS nevykazuje žádné známky ústupu. Skupina bude v příštích několika letech (a možná i desetiletích) dále metastázovat a růst. Její přítomnost zejména v Africe vzbuzuje velké obavy, protože postižené národy mají jen malé nebo žádné úspěchy při zastavování těchto teroristů. Vystěhování protiteroristických jednotek USA, Francie a dalších států vojenskými juntami v Mali a Nigeru a jejich nahrazení ruským Africkým sborem (dříve Wagnerova skupina) s největší pravděpodobností proud útoků nezastaví. Hrozí, že se Afrika stane tím, čím byl Afghánistán pro al-Káidu v 90. letech 20. století: teroristické útočiště, které představuje přímou hrozbu pro nás na Západě.
Kanadská vláda musí brát tuto hrozbu vážně a přestat předstírat, že džihádistický terorismus je včerejší problém, který si uzurpoval pravicový extremismus. Imigrační a pohraniční úřady a úředníci musí provést náležitou kontrolu, aby zajistili, že teroristé ISIS nezískají status uprchlíka/občana.
Předstírat, že terorismus dosáhl vrcholu, je špatný postoj. Uvědomuji si, že i jiné hrozby jsou na vzestupu – zahraniční vměšování/vliv, špionáž, kybernetické útoky atd. – ale terorismus je jedinečný v tom, že upoutává pozornost národa jako žádný jiný násilný čin.
ISIS zůstane na žebříčku hrozeb ještě nějakou dobu. Nikdy ji neopustil.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.
