Světoví lídři na Summitu budoucnosti OSN, který se konal 22. a 23. září 2024 v New Yorku, oficiálně přijali dokument nazvaný „Pakt pro budoucnost“. O některých aspektech toho paktu jsme vás již informovali dříve.
Po slavnostním přijetí Paktu pro budoucnost generální tajemník OSN, António Guterres, na platformě X uvedl: „Přijetí Paktu pro budoucnost, Globálního digitálního kompaktu a Deklarace o budoucích generacích otevírá cesty pro nové možnosti a příležitosti. Odemkli jsme dveře pro Naši společnou budoucnost #OurCommonFuture. Nyní je naší společnou zodpovědností, abychom to zrealizovali.“
Členské země se v Paktu pro budoucnost mimo jiné dohodly na reformě Rady bezpečnosti OSN, transformaci globálního řízení, urychlení implementace Cílů udržitelného rozvoje či na akceleraci snižování skleníkových emisí s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality ve světě do roku 2050.
Součástí Paktu jsou také přidružené iniciativy s názvem Globální digitální dohoda a Deklarace pro budoucí generace.
Český prezident Petr Pavel, který se summitu zúčastnil, ve svém projevu o Globální digitální dohodě uvedl, že „text nastiňuje společnou vizi pro realistickou mezinárodní spolupráci v oblasti digitálních technologií v celosvětovém měřítku“ a Česko v něm bude hrát aktivní roli.
Samotný dokument Paktu pro budoucnost byl od svého nultého návrhu několikrát přepracován a nakonec prošel čtyřmi revizemi.
Konečná verze paktu oslabila pravomoci generálního tajemníka v případě globálních šoků
Například v nultém návrhu bylo vyjádřeno doporučení, aby generální tajemník OSN „vytvořil soubor protokolů pro svolání a zprovoznění Platformy nouzové reakce v případě takového šoku, který má dopad na vícero regionů“.
Tento odstavec byl v konečné verzi nahrazen požadavkem, aby generální tajemník „zvážil přístupy k posílení reakce systému Organizace spojených národů na složité globální šoky v rámci stávajících orgánů a v konzultaci s členskými zeměmi“.
Pakt pro budoucnost definuje komplexní globální šoky jako „události, které mají vážně rušivé a nepříznivé důsledky pro významnou část zemí a celosvětovou populaci a které vedou k dopadům napříč mnoha sektory, což vyžaduje vícerozměrnou a celovládní, celospolečenskou reakci“.
Pakt pro budoucnost nebyl podpořen jednomyslně
Pakt nepodpořilo sedm zemí – Argentina, Rusko, Bělorusko, Írán, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.
V nedělním projevu na summitu ministryně zahraničních věcí Argentiny Diana Mondinová prohlásila, že argentinská vláda Pakt pro budoucnost nepodpoří. „Mnoho bodů v tomto paktu je v rozporu s novou agendou Argentiny nebo by ji brzdilo,“ řekla Mondinová.
Tajemník ministryně Nahuel Sotelo na sociální síti uvedl: „Argentina prohlašuje, že není součásti Paktu pro budoucnost. V nové Argentině není místo pro totalitní mezinárodní agendy.“
Ruský náměstek ministra zahraničních věcí Sergej Veršinin na summitu řekl, že „Německo a Namibie, které koordinovaly revize dokumentu, pouze zahrnuly, co jim bylo nadiktováno především západními zeměmi, a opětovně ignorovaly požadavky pro mezivládní vyjednávání dokumentu“. Veršinin popsal takový postup „despotismem“.
Jerzy Kwaśniewski, známý polský advokát a prezident konzervativního think tanku Ordo Iuris, jednání o paktu komentoval na platformě X: „Pakt znamená více byrokracie OSN, více mezinárodních fondů, které bude potřeba udržovat. Ale také více globálních summitů, více politiky o klimatu a více genderismu. Naproti tomu půjde o méně suverenity, méně efektivity. Místo toho, aby se OSN zaměřila na mír, tlačí svět do klamné naděje ráje ‚globálního vládnutí‘.“
