Ukrajinsko-maďarské vztahy jsou od léta na vzestupu. Poprvé po čtyřech letech navštívil Budapešť ukrajinský ministr zahraničí. Jednalo se také o situaci maďarské menšiny na Ukrajině, která bývala ohniskem napětí mezi oběma zeměmi.
Maďarsko je ukrajinskému vedení v mnoha ohledech trnem v oku. Vláda Viktora Orbána stála za řadou vet v EU týkajících se Ukrajiny a pravidelně vyzývala k mírovým rozhovorům s Ruskem. Budapešť nadále odmítá dodávat Kyjevu zbraně a udržuje vztahy s Moskvou.
Chladné vztahy mezi oběma zeměmi pramení ze skutečnosti, že Budapešť obviňuje Kyjev z utlačování maďarské menšiny na Ukrajině – a to ještě před válkou. Situace by se však mohla změnit po návštěvě nového ukrajinského ministra zahraničí v Budapešti minulý týden.
Maďarsko dělá vše pro zlepšení sousedských vztahů a totéž očekává od Kyjeva, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po jednání se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou v úterý 1. října.
Nový ukrajinský ministr zahraničí, kterého citovalo Rádio Svobodná Evropa, zdůraznil, že rozhovory mezi oběma zeměmi je třeba zintenzivnit. Sybiha vykonal svou inaugurační cestu do Budapešti. Maďarská menšina v zemi je součástí Ukrajiny, brání Ukrajinu, své životy a svou nezávislost se zbraní v ruce, řekl ministr v Budapešti.
Ukrajina získává podporu Maďarska
Diplomatická schůzka ministrů zahraničí obou zemí je první po čtyřech letech, která se uskutečnila v Budapešti.
Ministr Szijjártó na schůzce uvedl, že Orbánova vláda nadále trvá na vyjednaném řešení. Maďarsko podporuje všechny mezinárodní iniciativy, které nabízejí možnost co nejrychlejšího dosažení míru, uvedl Szijjártó.
Zatímco maďarská vláda se často vyjadřovala proti společné pomoci EU Ukrajině, Szijjártó ujistil Ukrajinu o podpoře na bilaterální bázi. Maďarská vláda je proti společnému zadlužování a půjčkám EU.
Budapešť však nepřijímá pouze uprchlíky z Ukrajiny, ale přispívá také na obnovu. „I během války jsme se podíleli a podílíme na rekonstrukci,“ řekl Szijjártó. Maďarská vláda dosud vydala na pomoc Ukrajině 66 miliard forintů (asi 165 milionů eur).
Na Ukrajině žije až 150 000 Maďarů
Otázka menšin na Ukrajině – 100 až 150 tisíc lidí – je pro Budapešť dlouhodobě ústředním tématem. Historicky slovo Ukrajina znamená „pohraničí“. Ve státě, který se stal nezávislým v roce 1991, žije řada etnických skupin včetně početného ruského obyvatelstva. Hranice Ukrajiny se rozkládají na územích, která původně patřila pod polskou, habsburskou a ruskou nadvládu.
Sándor Seremet, vedoucí výzkumný pracovník Maďarského institutu zahraničních věcí, nedávno v maďarském tisku analyzoval vztahy mezi oběma zeměmi. Podle odborníka byly vztahy mezi sousedy až do roku 2017 dobré.
Maďarsko bylo jednou z prvních zemí, která uznala nezávislost Ukrajiny. Budapešť byla také první zemí, s níž nezávislá Ukrajina navázala diplomatické styky.
Budapešť aktivně spolupracovala s Kyjevem v oblastech, jako je obchod, doprava, energetika, kulturní a humanitární spolupráce a liberalizace vízového režimu. Maďarsko podporovalo územní celistvost Ukrajiny a veřejně odsoudilo anexi Krymu.
Maďarsko-ukrajinské vztahy byly na dlouhá léta zmrazeny
Vztahy mezi oběma zeměmi ochladly kvůli ukrajinskému zákonu o vzdělávání přijatému v roce 2017. Tento zákon výrazně omezil právo zvolit si mateřský jazyk jako vyučovací jazyk. Maďarská menšina tak byla vystavena značným represím, jak si stěžovala maďarská vláda.
Od té doby Budapešť, i s ohledem na rusko-ukrajinský konflikt, začala nepodporovat zahájení přístupových jednání s Ukrajinou do EU. To by mělo platit do té doby, dokud Ukrajina nezaručí obnovení dřívějšího právního postavení národnostních menšin.
Na konferenci předsedů parlamentů v Praze v roce 2023 předseda maďarského parlamentu zdůraznil odpovědnost Ukrajiny.
„Ruská agrese proti Ukrajině nezačala prvním ruským výstřelem, […] ale ruskou politikou, která zpochybňuje existenci ukrajinského národa, ukrajinského jazyka a ukrajinské národní kultury,“ řekl István Jakab.
Skutečnost, že všechny členské státy EU stojí v této otázce na straně Ukrajiny, ukazuje, jak důležité je hájit národní hodnoty. Maďarský politik vysvětlil, že EU by měla od Kyjeva očekávat stejný respekt k menšinám. Podle Jakaba politika Ukrajiny, která utlačuje menšiny ve vlastní zemi, „ohrožuje i její vlastní existenci“.
Obrat na začátku maďarského předsednictví v Radě EU
V květnu 2023 se zdálo, že se situace mezi oběma zeměmi v důsledku Orbánova veta vyhrotí. Podle tajných dokumentů prezident Volodymyr Zelenskyj údajně navrhl, aby Ukrajina vyhodila do povětří ropovod Družba vybudovaný Sovětským svazem. Jedná se o důležitou trasu, která dodává ropu do Maďarska.
Nakonec se však situace uklidnila. Vedoucí ukrajinské delegace na konferenci v Lucemburku v červnu tohoto roku potvrdil, že Ukrajina se zaváže splnit požadavky Maďarska týkající se práv menšin.
Ukrajina v rámci dohody přijme akční plán na ochranu práv příslušníků národnostních menšin. Ten zahrnuje mimo jiné boj proti diskriminaci a nenávistným projevům, používání menšinových jazyků a vzdělávání v menšinových jazycích.
Premiér Viktor Orbán přestal blokovat vstup Ukrajiny do EU. V červenci, v první den maďarského předsednictví v Radě EU, přijel Orbán osobně do Kyjeva na jednání.
Otázka útlaku maďarské menšiny na Ukrajině byla několikrát nastolena i během jednání v Budapešti 30. září. Ukrajinský ministr zahraničí zdůraznil, že jeho země je odhodlána zaručit práva této menšiny. Spolupráce by proto mohla být mnohem atraktivnější i pro maďarskou vládu.
–etg–