Navzdory informacím z posledních desetiletí o nebezpečí nadměrné konzumace cukru je počet sladkých nápojů konzumovaných mládeží stále vysoký.
Významný rizikový faktor pro obezitu a chronická onemocnění lze nalézt na místě, které snadno přehlédneme – ve sklenici s pitím.
Rozsáhlá osmnáctiletá globální studie zjistila 23procentní nárůst konzumace nápojů slazených cukrem (SSB) mezi dětmi a dospívajícími, který je podle autorů studie paralelní s nárůstem obezity.
Jak se státy potýkají s náklady na zdravotní péči související s obezitou, které by do roku 2060 mohly dosáhnout 18 bilionů dolarů, stává se spojitost mezi sladkými nápoji a celoživotními zdravotními důsledky stále zřetelnější. To přimělo výzkumníky volat po zvýšeném úsilí o omezení spotřeby nápojů slazených cukrem.
Celosvětový vzestup spotřeby sladkých nápojů
Populační studie, publikovaná v srpnu v časopise BMJ, analyzovala údaje o spotřebě nápojů slazených cukrem na základě 450 dietárních průzkumů ze 118 zemí. Studie zahrnovala 2,9 milionu lidí, což představuje široký vzorek světové populace.
Výzkumníci zkoumali příjem slazených nápojů mezi dětmi a dospívajícími ve věku 3–19 let v období mezi lety 1990 a 2018. Data byla rozdělena do sedmi regionů na základě podobných rizikových profilů a výsledků nemocí. Slazené nápoje byly definovány jako „jakékoliv nápoje s přidaným cukrem a energetickým obsahem ≥ 209 kJ (50 kcal) na porci o objemu 237 g, včetně komerčních nebo domácích nápojů, limonád, energetických nápojů, ovocných nápojů, punče, limonád a agua frescas“. Jedna porce byla standardizována na 248 g (8 oz).
Autoři studie zjistili, že ve 185 sledovaných zemích se příjem slazených nápojů mezi dětmi a dospívajícími v letech 1990 až 2018 zvýšil o 23 procent. Celkově 10,4 procenta všech mladistvých na světě konzumuje v průměru sedm nebo více sladkých nápojů týdně. Studie také odhalila značné regionální rozdíly, přičemž nejvyšší průměrná spotřeba slazených nápojů byla zaznamenána v Latinské Americe a Karibiku (9,1 porcí týdně) a nejnižší v Jižní Asii (1,3 porcí týdně).
Z 25 zemí s nejvyšším počtem dětí a dospívajících byla nejvyšší spotřeba sladkých nápojů v Mexiku, následovaném Ugandou, Pákistánem, Jihoafrickou republikou a Spojenými státy.
Ve Spojených státech, kde spotřeba nápojů slazených cukrem mezi mladistvými od roku 2005 zaznamenala určitý pokles, zůstává příjem stále vysoký. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) více než 60 procent mladých lidí denně vypije alespoň jeden sladký nápoj. V letech 2015–2016 pocházelo v průměru 14 procent přijatých kalorií u americké mládeže z přidaných cukrů, přičemž nápoje slazené cukrem byly zdaleka nejvýznamnějším zdrojem.
Vysoká cena
Limonády a další sladké nápoje vděčí za svou trvalou popularitu nejen své chuti, ale také nízké ceně. I když průměrná cena plechovky o objemu 355 ml v posledních letech vzrostla z nejnižších přibližně osmi Kč za plechovku v květnu 2018 na přibližně 14 Kč za plechovku v srpnu. Limonády jsou stále relativně levné ve srovnání s mnoha alternativami s nižším obsahem cukru, jako je například prebiotická limonáda Poppi, která se prodává za přibližně 58 Kč za plechovku, nebo i láhev vody za 50 Kč.
Nicméně náklady na zdraví jednotlivce a zdravotní systémy jsou mnohem vyšší.
Ačkoli je obezita složité onemocnění s mnoha možnými příčinami, vysoká spotřeba nápojů slazených cukrem je dobře zdokumentovaným rizikovým faktorem. Podle údajů shromážděných v letech 2017–2020 odhaduje CDC, že téměř 42 procent dospělých v USA trpí obezitou – a tento údaj se od počátku 60. let více než ztrojnásobil.
Podobně došlo k velkým nárůstům míry obezity u dětí a dospívajících, přičemž přibližně 20 procent mladých lidí ve věku 2–19 let je nyní obézních, ve srovnání s 5,5 procenta v roce 1980. (Obézní mladí lidé mají vysokou pravděpodobnost, že zůstanou obézními i v dospělosti, což zvyšuje jejich celoživotní riziko vážných zdravotních problémů.)
Nárůst obezity s sebou nese ekonomické náklady v řádu bilionů. Autoři studie zaznamenali spojitost mezi zvýšenou konzumací nápojů slazených cukrem a trendem obezity. „Zjistili jsme pozitivní korelaci mezi příjmem nápojů slazených cukrem a prevalencí obezity mezi dětmi a dospívajícími ve všech sledovaných letech,“ napsali. Výzkumníci zdůraznili, že tato situace vyžaduje zvláštní pozornost, protože ekonomické náklady spojené s podmínkami souvisejícími s obezitou pravděpodobně raketově vzrostou z přibližně 46 bilionů dolarů v roce 2020 na 414 bilionů dolarů do roku 2060, což bude více než tři procenta celosvětové ekonomiky.
Spojitost mezi nápoji slazenými cukrem, obezitou a chronickými nemocemi
Dr. Kubanych Takyrbashev, poradce pro zdraví a wellness ve společnosti NAO, uvedl pro Epoch Times: „Jako lékař jsem na vlastní oči viděl, jak významný vliv může mít konzumace nápojů slazených cukrem, jako jsou limonády a sladké energetické nápoje, na obezitu.“
Ačkoli nápoje slazené cukrem přidávají do stravy mnoho prázdných kalorií, lidé často tuto skutečnost nevyrovnávají zvýšenou fyzickou aktivitou, což může vést k nárůstu hmotnosti, poznamenal Kubanych. „Také jsem [zaznamenal], že vysoký obsah cukru nejen přidává další kalorie, ale také ovlivňuje citlivost na inzulin, což může vést k vyššímu ukládání tuku a přispívat k obezitě.“
Přehled publikovaný v lednovém vydání časopisu Nature Reviews Endocrinology z roku 2022 zkoumal vztah mezi nápoji slazenými cukrem, obezitou a chronickými nemocemi, přičemž použil data z četných systematických přehledů a meta-analýz. Autoři poukázali na korelaci mezi nadbytečnými kaloriemi z nápojů slazených cukrem a nárůstem hmotnosti. Také zdůraznili další biologické mechanismy, včetně sníženého pocitu sytosti po vypití těchto nápojů (ve srovnání s konzumací pevné stravy), hyperinzulinémie způsobené rychlou absorpcí glukózy a možné aktivace dopaminergního odměňovacího systému mozku.
„Existuje silné množství důkazů, které spojuje pravidelnou konzumaci nápojů slazených cukrem s nárůstem hmotnosti a vyšším rizikem (ve srovnání s nepravidelnou konzumací) vzniku diabetu 2. typu, kardiovaskulárních chorob a některých druhů rakoviny,“ napsali autoři.
„Věřím, že existuje silné spojení mezi konzumací nápojů slazených cukrem a rozvojem chronických nemocí,“ řekl Kubanych. „Nadměrné množství cukru v těchto nápojích může vést k inzulinové rezistenci, což otevírá cestu k diabetu 2. typu. Chronická konzumace může mít dopad na zdraví jater, což může vést k onemocněním, jako je nealkoholické ztukovatění jater.“
Snížení spotřeby nápojů slazených cukrem
Dietní pokyny pro Američany na období 2020–2025 doporučují, aby lidé starší dvou let omezili množství přidaných cukrů na méně než 10 procent svého celkového denního příjmu kalorií. To znamená, že u průměrné diety s 2 000 kaloriemi denně by nemělo více než 200 kalorií pocházet ze všech zdrojů přidaného cukru dohromady. Pro lepší představu: jediná 470ml plechovka Coca-Coly obsahuje 39 gramů cukru a 140 kalorií, což představuje 70 procent z maximálně doporučených 200 kalorií denně podle těchto pokynů. 590ml láhev Coca-Coly obsahuje 65 gramů cukru a 240 kalorií, což výrazně překračuje doporučený denní limit.
Rostoucí povědomí o vlivu nápojů slazených cukrem na přibývání na váze a zdravotní důsledky vedlo vědce k prosazování přísnějších opatření ke snížení jejich spotřeby. Když Oakland v Kalifornii zavedl v červenci 2017 „daň na nápoje slazené cukrem“, analýza ukázala, že nákupy těchto nápojů poklesly o 26,8 procenta ve srovnání se sousedním městem Richmond. Autoři uvedli, že tato snížení by mohla vést k významným dlouhodobým úsporám ve zdravotní péči a ke zlepšení zdravotních výsledků.
Mikrosimulační studie zkoumající potenciální dopad daní na nápoje slazené cukrem ve Spojených státech během 10 let, publikovaná Americkou kardiologickou asociací v roce 2020, předpověděla, že kumulativní efekt daně založené na objemu těchto nápojů na zdraví a náklady na zdravotní péči by byl značný. Výsledné snížení spotřeby nápojů slazených cukrem by mohlo zabránit více než milionu případů kardiovaskulárních onemocnění a/nebo diabetu, přidat 2,44 milionu let kvalitního života a ušetřit více než 1,150 bilionu Kč na zdravotní péči.
Navrhovaná opatření ke snížení spotřeby nápojů slazených cukrem zahrnují daně na tyto nápoje, omezení jejich marketingu pro děti a dospívající a zvýšení veřejného zdravotního vzdělávání.
Pro ty, kteří chtějí omezit příjem nápojů slazených cukrem, je k dispozici řada alternativ s nižším obsahem cukru. Mezi možnosti patří ochucené perlivé vody, prebiotické a probiotické limonády s nižším obsahem cukru, nápoje slazené stévií a kombuchy. Pro optimální hydrataci a finanční úsporu je však stále nepřekonatelná čistá voda.
„Z mého pohledu je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit nápoje slazené cukrem, jejich nahrazení zdravějšími možnostmi,“ uvedl Kubanych. „Začněte tím, že budete pít více vody, a pokud potřebujete trochu chuti, zkuste ji obohatit ovocem, jako je citron nebo bobuloviny,“ dodal. „Neoslazené bylinkové čaje a perlivá voda s kapkou přírodní ovocné šťávy mohou být také skvělou alternativou.“ Také doporučuje kontrolovat etikety, aby se předešlo nápojům se skrytými cukry.
–ete–
