Jedním z často využívaných prostředků předvolebních kampaní jsou v současnosti sociální sítě. Strany platforem využívají nejen ke komunikování svého programu, ale často jejich prostřednictvím očerňují strany opoziční.
Tým vědců zkoumal negativní aktivity politických stran na sociální síti Facebook v letech 2020 až 2022 v České republice, Maďarsku, Litvě, Moldavsku a Rumunsku během parlamentních voleb. Česká republika přitom ve srovnání s ostatními zeměmi dopadla s 52 % negativních příspěvků nejhůře. Prokázal to výzkum, na kterém se podílela Alena Pospíšil Macková z Národního institutu SYRI.
„Negativní příspěvky generují vyšší zapojení uživatelů, zejména co se týče reakcí a komentářů, ve srovnání s neutrálními nebo pozitivními sděleními. Negativní obsah přitahuje voliče z několika důvodů. Především vyvolává silné emocionální reakce, jako je strach nebo hněv, které vedou k větší pozornosti a následné interakci s obsahem. Lidé často rezonují s negativními zprávami intenzivněji než s pozitivními, což způsobuje, že na ně více reagují a sdílejí je,“ upozorňuje Pospíšil Macková. Kromě toho, že negativita zvyšuje zapojení uživatelů, panují obavy, že může také přispívat k nárůstu politické polarizace a nedůvěry v demokratické instituce.
V rámci průzkumu vědci analyzovali data v různých kontextech včetně událostí, jako byla například pandemie covidu-19 nebo invaze na Ukrajinu. V komentářích se pak promítaly i ekonomické a sociální otázky, korupce, zahraniční politika a politika LGBT.
„Negativní komunikace také zdůrazňuje problémy, které lidé vnímají jako zásadní. V Česku se řešilo zejména zdraví,“ uvedla Pospíšil Macková.
Největší míru negativních komentářů zaznamenal průzkum v zahraniční politice a korupce.
„Pokud bychom chtěli najít nějaký společný vzorec pro všechny sledované země, tak vyniká zahraniční politika. Výraznost negativity v příspěvcích zabývajících se zahraniční politikou zdůraznila citlivost tohoto tématu pro region,“ uvedla vědkyně.
Mezi témata, která v našem prostředí vzbuzují menší důležitost, podle výzkumu patří imigrační politika, životní prostředí, politický radikalismus a náboženský fanatismus.
V porovnání s ostatními zeměmi, které byly v rámci výzkumu sledovány, měla Česká republika nejvyšší míru negativních výroků, která dosáhla 52 %, nejnižší naopak byla v Litvě, a to 17 %.
„Zatímco negativita je již dlouho předmětem vědeckého zkoumání, současné změny ve společnosti, jako je pokles důvěry a růst polarizace, stejně jako široké rozšíření sociálních médií, změnily kontext volebních kampaní. Navíc výjimečné události, jako byl covid-19 a ruská invaze na Ukrajinu, ovlivnily způsob, jakým se ve zkoumaných zemích střední a východní Evropy negativita spojovala s konkrétními tématy kampaně,“ uvádí průzkum.
