Na letišti v Bechyni proběhlo cvičení pro testování vojska pozemní protivzdušné obrany České republiky. Vojáci testovali mimo jiné využívání informací aktivních a pasivních sledovacích systémů, které byly nově zavedeny do výzbroje armády.
„Během cvičení jsme ověřovali, zda jsme schopni do našich systémů velení a řízení integrovat informace, získané od pasivního sledovacího systému DPET a aktivního sledovacího systému MADR,“ uvedl podplukovník Lukáš Málek z 251. protiletadlového pluku ze Strakonic, který výcvik řídil.
Testování proběhlo podle armády v rámci nácviku Národního posilového systému protivzdušné obrany, který měl dále prověřit, zda jsou strakoničtí připraveni bránit strategicky významné objekty před vzdušným napadením.
„Výhoda pasivních sledovacích systémů spočívá v tom, že na rozdíl od klasických radiolokátorů nevysílají žádné signály, a proto je nelze prostředky elektromagnetického boje odhalit,“ vysvětluje kapitán Petr K., který na cvičení řídil činnost specialistů z 532. praporu elektronického boje vyzbrojeného systémem DPET.
Tento systém je určen ke sledování vzdušných, pozemních i námořních cílů. Má být schopen monitorovat až 200 letounů, bezpilotních prostředků, lodí nebo pozemní techniky současně.
První komplet tohoto moderního senzoru byl do výzbroje Armády ČR předán na konci loňského roku, druhý komplet pak vojáci převzali na začátku letošního října.
Vojáci testovali i propojení s dalším prostředkem, nedávno zavedeným do Armády ČR, aktivním senzorem 3D radiolokátorem MADR, který má zlepšovat „schopnost rychlé detekce a reakce na vzdušné hrozby, včetně bezpilotních prostředků a dalších moderních forem vzdušného útoku,“ vysvětluje podplukovník Jaroslav Sekanina.
Samotný nácvik Národního posilového systému měl dvě části.
„V té první byla protiletadlová jednotka nasazena na letišti v Bechyni, v té druhé se pak přesunula a zaujala palebné postavení v Jindřichově Hradci, kde rovněž plnila úkol ochrany jednoho z objektů důležitých pro obranu státu,“ dodal řídící cvičení, podplukovník Lukáš Málek.
