Ke vzniku ničivé bouře nad Španělskem, kvůli které zemřelo tento týden na jihovýchodě země přes 200 lidí, výrazně přispělo oteplení Středozemního moře. Shodují se na tom experti oslovení tiskem a agenturami. Vyšší teploty moře zesílily intenzitu bouře typu DANA, která je ve Španělsku poměrně běžná. Bilanci obětí však ovlivňuje i účinnost varovných systémů.
Bouře typu DANA, které mají ve španělštině i obecný název studená kapka (gota fría), jsou pro tuto oblast typické. Často je doprovází intenzivní srážky. Deště však v regionu Valencie byly mezi úterým a středou mimořádně vydatné. Na některých místech spadlo i 500 litrů srážek, píše španělský tisk.
Podle agentury Reuters tento typ bouří vzniká, když se masa studeného vzduchu dostane nad teplejší moře. To vede k formaci velmi vlhkého prostředí a silně nasycených mraků. Tomuto fenoménu jsou nadměrně vystaveny regiony na jihu a východě Španělska i kvůli blízkosti ke Středozemnímu moři a Atlantickému oceánu.
Španělský klimatolog Jorge Olcina v rozhovoru s agenturou EFE řekl, že kvůli oteplení Středozemního moře vznikají bouře DANA, které vedou ke srážkám srovnatelných s hurikánem v Karibiku či tajfunem v Asii. Kvůli své vysoké teplotě Středozemní moře „předává velké množství energie a vytváří bouře s tak velkou energií“.
Ničivé povodně v uplynulých týdnech zasáhly i Francii a střední Evropu, připomněl dnes deník Le Monde. „Ve všech těchto případech bylo oteplení Středozemního moře dynamitem,“ řekl francouzskému listu expert na přírodní katastrofy z univerzity v Zaragoze Antonio Aretxabala. „Častost a intenzita těchto extrémních projevů počasí bude zesilovat,“ dodal Aretxabala.
Nejvyšší teploty Středozemní moře dosáhlo v okolí Španělska v polovině srpna, kdy bylo naměřeno 28,47 stupně, řekla agentuře AP expertka Carola Koenigová. Podle Olciny však teploty zůstaly vysoké i v poslední době a dosahovaly 23 až 24 stupňů. Za rizikovou přitom v tomto období považuje teplotu moře nad 20 stupňů.
Mezinárodní statistiky Světové meteorologické organizace (WMO) však ukazují, že počet obětí, které způsobují extrémní projevy počasí, výrazně ovlivňuje i fungování systémů varování. Jejich zlepšení vedlo v letech 2011 až 2020 k poklesu počtu obětí. Právě o fungování systému varování se v souvislosti s ničivými povodněmi z tohoto týdne vede mezi politiky a experty ve Španělsku debata.
