Počet kybernetických útoků v ČR letos roste. Za prvních devět měsíců roku bylo podle dat České bankovní asociace napadeno 65 774 klientů bank, ve srovnání s loňskem jde o třetinový nárůst. Banky zachránily klientům přibližně 4,5 miliardy korun. Index Kyberbezpečnosti klesl na 64 bodů, vyplývá z průzkumu, který dnes představila novinářům asociace a výzkumná agentura Ipsos.
Celkový objem peněz odčerpaných takzvanými e-šmejdy přesáhl 1,06 miliardy korun, před rokem to byla miliarda. Průměrná škoda na klienta se snížila na 16 000 korun.
Pokles indexu asociace přičítá zejména masivnímu nárůstu kybernetických útoků. Dále jde o menší obezřetnost v některých aspektech u nejmladší a nejstarší skupiny obyvatel. Mladí lidé nevěnují takovou pozornost při otevírání e-mailových příloh, zároveň méně často pravidelně kontrolují svůj bankovní účet. Starší lidé nad 65 let nemají stejně jako mladí zabezpečený telefon proti e-šmejdům a také si méně často mění hesla.
Zkušenost s kyberútokem nebo pokusem o něj má 76 procent Čechů. Nejčastější ji mají lidé prostřednictvím podvodných e-mailů, které se tváří jako zprávy od dopravce, pošty nebo jako výhra či dědictví. Osobně se s nimi setkala polovina respondentů. Dalším výrazným kanálem jsou sociální sítě, chatovací aplikace nebo SMS zprávy a falešné telefonáty. Podvod poznalo 58 procent populace. Jeden z deseti Čechů o své peníze při podvodu přišel.
Následná opatření po zkušenostech s podvodnými útoky
Třetina lidí, která se setkala s útoky e-šmejdů, informovala svoji rodinu, přátele a banku. Incident jich nahlásilo policii 12 procent. Čtvrtina neudělala nic. Po zkušenostech s útokem přijalo 53 procent respondentů opatření, které by je příště ochránilo. Loni to bylo 45 procent. Nejčastěji jde o vyšší opatrnost u neznámých e-mailových příloh, změna hesel a neotvírání podezřelých odkazů.
Osm z deseti Čechů přiznává možnost, že se mohou stát obětí kyberútoku. Mladí lidé do 34 let si ale častěji myslí, že nejsou pro e-šmejdy finančně zajímaví. Technologie, které podvodníci používají k napodobení reálného hlasu, zná 70 procent respondentů. Při podvodném telefonátu by 75 procent přišlo podezřelé, že by po nich někdo požadoval citlivé údaje. Nedůvěru by u nich vzbudil i nátlak na okamžité jednání nebo nainstalování nějakého softwaru.
„Přestože si většina Čechů uvědomuje, že se mohou stát obětí kybernetického útoku, 12 procent lidí má pocit, že nejsou pro útočníky vzhledem ke svým příjmům a finanční situaci dostatečně zajímaví. Takové zlehčování rizik může být potenciálně nebezpečné právě v souvislosti s chováním určité části populace v kyberprostoru,“ uvedl analytik Ipsosu Michal Straka.
Lidé stále nejčastěji spoléhají na vlastní silná hesla, a to zejména u internetového a mobilního bankovnictví, platebních aplikací a hlavního e-mailu. Naopak ve srovnání s loňskem méně lidí používá vlastní silná hesla pro e-shopy a účty k volnočasovým aktivitám. Větší počet Čechů si proti loňsku svá hesla nechává vygenerovat pro vyšší bezpečnost. Více než polovina respondentů má pro některé služby a aplikace stejné heslo. K důležitým účtům ale používají silnější zabezpečení. Naopak třetina lidí má ke každému účtu jiné heslo.
